V tomto přehledu je možné načerpat základní informace o střežejních událostech na Býčí skále v letech 1969-1992. Jde o období soustavného bádání na rozřešení otázek spojených s hlavním tokem Jedovnického potoka ze strany od Býčí skály proti proudu. V tomto období byly překonány dva sifony raženými štolami a proplavány všechny sifony mezi Kaňony v Nové Býčí skále a vývěrem Jedovnického potoka. Toto téma se stalo námětem doplňkového programu se speleologickou tématikou při Dnech otevřených dveří na Býčí skále v roku 2010.

Autor zaobírá se historií jeskyně, historií prací v jeskyni (do r.1954), dále rozborem hydrografickým a uzavírá strhujícím topografickým popisem celé, tehdy známé jeskyně Býčí skála.

Na našich stránkách jsme 14.3.2010 publikovali některé fotografie z okolí Býčí skály. Jsou zařazeny v sekci Projekt 100 (P100). Na první z nich nazvané "Svačina na Býčí skále" je v pravé části snímku zachycen legendární obyvatel Kostelíku Vincek Doležal. Na fakt upozornil J. Svozil st. Je možné, že Vincek někdy ve 20. letech pomáhal při některém z archeologických výzkumů na Býčí skále a tehdy byl zachycen objektivem fotografa. Pro doplnění unikátní fotografie připojujeme krásné povídání o tomto člověku, kterému se stala příroda a jeskyně domovem. Informace byly publikované na webových stránkách obce Habrůvka (původní zdroj: Historie, Habrůvka rok 1971; převzato: http://www.habruvka.cz/zaj10.php).

Moje vzpomínky na Býčí skálu

(nepropadejte nervozitě, pouze ty dobré)

aneb kus býčiskalské historie

Vojtěch A. Gregor-Celofán, bývalý člen Speleologického kroužku ZK ROH Adast Adamov (1971-1976) a jeho předseda (1974-1976); pracovník Oddělení pro výzkum krasu Moravského musea (1971-1977) a jeho vedoucí (1975-1977); v Moravském krasu řádně od r. 1963 do r. 1977 a externě dodnes.

Vojtěch A. Gregor-Celofán zaslal pro uveřejnění příspěvek, který náleží svým obsahem do Projektu 100 na Býčí skále a zcela zapadá do konceptu letošního tématu Dnů otevřených dveří v roce 2010. Uvádí nás do problematiky speleologického bádání poloviny 70. let. Za poskytnuté informace mu patří veliké poděkování.

MUDr. Jiří Urban, mezi jinými krasovými historickými zprávami, přeložil asi nejrosáhlejší popisné dílo střední části Moravského Švýcarska. Pochází z pera zemědělského inženýra Hermanna Bocka. Svůj popis jeskyní Josefovského a Křtinského údolí postupně vydával v Mitteilungen des Vereines Deutscher Touristen in Brunn v letech 1905-1907. Oběma pánům patří poděkování za velmi cenný a významný zdroj z počátku 20. století. Pro historiografii počátku speleologického bádání na Býčí skále jde o zcela zásadní práci.

V letech 1970-1979 působil MUDr. Jiří Urban Na Býčí skále. V polovině 70. let 20. století jej fotograf zachytil na dvou exkurzích. Jedna byla vedena do Velké síně v Býčí skále, druhá za Chodbu vzdechů v Rudickém propadání.

Doktor Jiří Urban vybral ze svého archivu několik fotografií ze svého působení na Býčí skále.  Byl členem a čestným členem na Býčí skále v letech 1970-1979.

Ve fotografické sbírce Karla Absolona se dochovaly některé exempláře, jež dokumentují známá místa poblíž Býčí skály před druhou světovou válkou. Nejdříve se vydáme od Býčí skály přes Josefov a Jáchymku na Starou huť, pak zpět ke Krkavčí skále na Kostelík, k Otevřené skále a na Tři kotle. Fotografie sledují velmi častou turistickou vycházku kolem Býčí skály. Originály jsou majetkem MZM Brno, za jejich zapůjčení patří poděkování P. Kostrhunovi.

Dalším býčiskalským členem, který přispěl do Projektu 100 je Vojtěch Gregor - Celofán. Sepsal vzpomínku na jednu vzácnou hudební návštěvu... Patří mu za to poděkování na dálku za moře do olympijské Kanady...

Z deníku Rudolfa Burkhardta se dochovaly zajímavé, dosud nepublikované, informace o barvícím pokusu mezi Novou Býčí skálou a vývěry Jedovnického potoka. Po vyčerpání Šenkova sifonu v roce 1947 po 20. letech se nová generace jeskyňářů ujala bádání v Nové Býčí skále. Z tohoto období se dochoval cenný badatelský záznam, jehož zjištění jsou platná dodnes.

Třetí závěrečnou část trilogie Tajemství Jedovnického potoka sepsal Michal Piškula. Byla otištěna v časopise Stalagmit v roce 1986. Zdroj článku lze najít na adrese:

http://www.nautilus.cz/sc.html

Druhá část trilogie o objevování cesty z Rudic do Býčí skály je z pera Michala Piškuly. Byla publikována v časopise Stalagmit v roce 1986. Zdroj pochází z internetové adresy:

http://www.nautilus.cz/sc.html

První část publikované trilogie o objevech v Býčí skále v periodiku Stalagmit z roku 1986 od Emila Bartoně. Seznam publikovaných článků na internetu z tohoto periodika lze najít na adrese:

http://www.nautilus.cz/sc.html

Jsou získány z archivu Huga Havla. Na složce s fotografiemi byl nápis: " Foto z Býčí skály z dob lezeckých akcí, Celofán (Gregor), před řešením přítokového sifonu".

Dokument o technickém řešení překonávání přítokového sifonu ve Velké síni. Z archivu Huga Havla.

Fotografie chaty na Býčí skále pořídil v roce 1973 Hugo Havel.

Fotografie z archivu Speleologického klubu Brno. K dispozici je poskytl Igor Harna. Popisy jsou uvedeny v původním stavu tak, jak byly předány. Fotografie mohly být pořízeny díky úspěšnému snížení hladiny Šenkova sifonu v lednu roku 1947.

Do Projektu 100 zařazujeme informace o událostech z ledna roku 1947. Jsou dalšími pozapomenutými doklady o událostech starých přes 60 roků.

Přítel Petr Kaplan poskytl pro projekt 100 opravdové lahůdky ze zaváté historie Býčí skály. Patří mu za to velký dík. Sluší se poznamentat, že v době objevu a létech následných po objevu Barové-Sobolovy jeskyně, pracovala skupina A. Sobola samostatně. Až později v roce 1975 se skupina sloučila s kolegy z Býčí skály a totéž se událo i s jeskyní samotnou. Ta je dnes řazena k systému Býčí skály. Nelze však říci, že všechny kapitoly jejího vzniku a napojení na systémy okolní byly jednoznačně objasněny.

V rámci Projektu 100 si dovoluji zveřejnit další velmi zajímavá a pro mnohé jistě neznámá zachycení Býčí skály. Autorem fotografií je Igor Audy, který v šedesátých letech započal fotografovat tajemné podzemí Býčí skály. Na fotografiích je zachycen vstup do jeskyně bez usazených dveří, výprava turistů pod Obřím komínem, Mapa republiky v původním stavu, překonávání Šenkova sifonu na loďce, vstup do Kaňonů, Velká síň a krápníková výzdoba Barové-Sobolovy jeskyně.

Vývěry Jedovnického potoka za posledních sto roků velmi změnily svoji podobu. Postupně voda vyvěrala z několika míst pod i před skálou historického lomu poblíž Josefova.

Ve fotografické sbírce K. Absolona se objevily snímky Šenkova sifonu. Po jeho částečném vyčerpání a objevení Nové Býčí skály 7. 11. 1920 byl zpřístupněn veřejnosti až do povodně roku 1927, kdy byl opět naplněn. V té době tu už nebyla technika VDT (Klub německých turistů), která by vodu umožnila opět odčerpat. Došlo k tomu až po 2. světové válce 1. 2. 1947. Na snímcích je stav v letech 1920-1927. Pravděpodobně jde o dvě různá období. Nejdříve se muselo používat loďky, později byla instalována dřevěná lávka. Cena prohlídky do Nové Býčí skály v tomto období byla 3 Kč. Fotografie jsou majetkem MZM Brno, za zapůjčení děkujeme jeho pracovníkům M. Olivovi a P. Kostrhunovi.

29.12.2009 Býčí skálu navštívila skupina Topas, kterou vedl Igor Audy. Skupina asi 20 kolegů se šla projít mezi svátky k ÚPBCH. I. Audy nám předal velice cenný dar, jde o fotografickou pozůstalost po Jiřím Dobiášovi z 50. a 60. let. Celkem čítající 31 fotografií a dvě písemné rešerše o životě a výzkumné činnosti Jaroslava Weigla (2. květen 1909 - 3. březen 1981) a Vladimíra Nováka (1925 - srpen 1970). Zda-li by někdo mohl identifikovat zachycené osoby, prosím, kontaktujte členy ZO ČSS 6-01 Býčí skála (kontaktní adresy najdete v sekci Kontakty). Děkujeme.

V průběhu roku 2007-2009 se podařilo nalézt v osobním archivu K. Absolona fotografie, které dokládají stav Předsíně Býčí skály před válečnými úpravami v roce 1944.

Shromažďování informací, prezentace, propagace a archivace informací o jeskyňářských pracech na Býčí skále za posledních sto roků. Oslava sto letého jubilea započetí objevných prací na Býčí skále a příprava publikací.