V tomto přehledu je možné načerpat základní informace o střežejních událostech na Býčí skále v letech 1969-1992. Jde o období soustavného bádání na rozřešení otázek spojených s hlavním tokem Jedovnického potoka ze strany od Býčí skály proti proudu. V tomto období byly překonány dva sifony raženými štolami a proplavány všechny sifony mezi Kaňony v Nové Býčí skále a vývěrem Jedovnického potoka. Toto téma se stalo námětem doplňkového programu se speleologickou tématikou při Dnech otevřených dveří na Býčí skále v roku 2010.

Autor zaobírá se historií jeskyně, historií prací v jeskyni (do r.1954), dále rozborem hydrografickým a uzavírá strhujícím topografickým popisem celé, tehdy známé jeskyně Býčí skála.

Na našich stránkách jsme 14.3.2010 publikovali některé fotografie z okolí Býčí skály. Jsou zařazeny v sekci Projekt 100 (P100). Na první z nich nazvané "Svačina na Býčí skále" je v pravé části snímku zachycen legendární obyvatel Kostelíku Vincek Doležal. Na fakt upozornil J. Svozil st. Je možné, že Vincek někdy ve 20. letech pomáhal při některém z archeologických výzkumů na Býčí skále a tehdy byl zachycen objektivem fotografa. Pro doplnění unikátní fotografie připojujeme krásné povídání o tomto člověku, kterému se stala příroda a jeskyně domovem. Informace byly publikované na webových stránkách obce Habrůvka (původní zdroj: Historie, Habrůvka rok 1971; převzato: http://www.habruvka.cz/zaj10.php).

Moje vzpomínky na Býčí skálu

(nepropadejte nervozitě, pouze ty dobré)

aneb kus býčiskalské historie

Vojtěch A. Gregor-Celofán, bývalý člen Speleologického kroužku ZK ROH Adast Adamov (1971-1976) a jeho předseda (1974-1976); pracovník Oddělení pro výzkum krasu Moravského musea (1971-1977) a jeho vedoucí (1975-1977); v Moravském krasu řádně od r. 1963 do r. 1977 a externě dodnes.

Vojtěch A. Gregor-Celofán zaslal pro uveřejnění příspěvek, který náleží svým obsahem do Projektu 100 na Býčí skále a zcela zapadá do konceptu letošního tématu Dnů otevřených dveří v roce 2010. Uvádí nás do problematiky speleologického bádání poloviny 70. let. Za poskytnuté informace mu patří veliké poděkování.

MUDr. Jiří Urban, mezi jinými krasovými historickými zprávami, přeložil asi nejrosáhlejší popisné dílo střední části Moravského Švýcarska. Pochází z pera zemědělského inženýra Hermanna Bocka. Svůj popis jeskyní Josefovského a Křtinského údolí postupně vydával v Mitteilungen des Vereines Deutscher Touristen in Brunn v letech 1905-1907. Oběma pánům patří poděkování za velmi cenný a významný zdroj z počátku 20. století. Pro historiografii počátku speleologického bádání na Býčí skále jde o zcela zásadní práci.

V letech 1970-1979 působil MUDr. Jiří Urban Na Býčí skále. V polovině 70. let 20. století jej fotograf zachytil na dvou exkurzích. Jedna byla vedena do Velké síně v Býčí skále, druhá za Chodbu vzdechů v Rudickém propadání.

Doktor Jiří Urban vybral ze svého archivu několik fotografií ze svého působení na Býčí skále.  Byl členem a čestným členem na Býčí skále v letech 1970-1979.