V této galerii najdete pel-mel momentek ze 16th ICS Brno 2013, jak je zachytili buď členové naší skupiny, nebo jsou na nich zachyceni naopak členové naší skupiny a jejich práce.

V minulém týdnu ve dnech 24. - 28. června 2013 proběhl před dolní branou v boční klenbě u Býčí skály výzkum pracovníků Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity v Praze pod vedením Prof. RNDr. Ivana Horáčka, CSc. Výzkumný tým doplnila legenda českého kvartérního výzkumu, přírodovědec, zoolog a malakolog RNDr. Vojen Ložek, DrCs., který zde poprvé bádal již v roce 1947 v součinnosti s obnovenými výzkumy Speleologického klubu Brno. Cílem výzkumu bylo vyhloubit ve skalní klenbě postranní sondy a z bočních profilů odebrat vzorky holocénních a svrchně kvartérních kostí netopýrů a ulity šneků - podklady pro rekonstrukci klimatu. Dále se odebraly vzorky pro chemické datování vrstev. To už proběhlo také v minulých letech.  Již dnes víme, jak z předběžného rozhovoru s Ivanem Horáčkem vyplynulo, že jde o cenné poznatky období cca od současnosti do 15 tis. let do minulosti. Překvapující bylo zejména zjištění pomalého ukládání vrstev, které v tomto strmém svahu "narůstaly" velmi pomalu. Výsledky se budou zpracovávat v následných letech a výstupem projektu by měla být rozsáhlá studie o problematice. Archeologické nálezy nebyly výzkumem potvrzeny (návštěva prof. Svobody).

Milý čtenáři a milovníku Býčí skály, před oči se ti dostává šedesát nadmíru unikátních fotografií pocházejících přibližně z rozmezí let 1911-1913. Zachycují okolí Býčí skály a hlavně členy GfH SdVDT (Gruppe für Höhlenforschung, Sektion des Vereines Deutscher Touristen in Brünn = Skupina pro výzkum jeskyní sekce Spolku německých turistů v Brně), nesprávně zvané jen zkráceně VDT. Po ojedinělých průkopnických fotografiích z Býčí skály od M. Kříže a H. Bocka jde o první a velký soubor zachycující německé badatele - naše předchůdce, kteří od počátku 20. století zkoumali Býčí skálu. V roce 2007 některé z fotografií na těchto stránkách publikoval již V. Šebeček (galerie 20. 4. 2007), nyní Vám představuji tento vzácný pozdrav ze zavátých časů speleologie celý. Pro zájemce o studium krasové historiografie doporučuji další zdroje na těchto stránkách, výroční zprávu GfH SdVDT za rok 1912 a krásné fotografie z Ochozské jeskyně (V. Šebeček, články 20. 4. 2007; M. Golec, galerie 15. 4. 2013) a nové informace o skupině GfH SdVDT získané z policejního archivu (M. Golec, články 3. 3. 2013). Za možnost spatřit všechny dokumenty pohromadě je nutno poděkovat F. Travěncovi, J. Pokornému, V. Šebečkovi a R. Tejkalovi.

Poslední víkend provádění náštěvníků do Býčí skály byl ve znamení očekávaného Evropského dne parků a hlavně náporu jeskyně- a kulturychtivých návštěvníků. Nic nezabránilo asi tisíci návštěvníkům dorazit o víkendu na Býčí skálu, ani otřesné skotské počasí. Dorazili nejen návštěvníci, ale i aktéři kulturního a jiného programu DOD 2013 - pojízdná kavárna Tungsram s jurtovičovou jurtou, habrůvečtí hasiči s dobrotami, speleozáchranka s lany, obyvatelé pravěké vesničky s kopími, meči a stany, řezbář s dřevěnými skvosty a prodejci medových dobrot se slatkostmi (obojí z blízkých Olomoučan) a Piff s oblíbenou korálkovou dílnou. Členové ZO ČSS 6-01 Býčí skála provázeli v jeskyni a organizovali kulturní program na louce před jeskyní. Mezi tím vším se motali fotografové, filmaři, hosté a hosté hostů, správci rezervace, sportovci, vědci a kolegové speleologové, děti, psi a drsný studený déšť - kulturní Eintopf na Býčí skále jak se patří.

Foto: Martin, Věrka, Igor, Štěpán, Zuzka

Letos poprvé podpoří ležení Keltů a Prakeltů před jeskyní také Germáni. Možná pro někoho překvapení. A právem! I oni zde pobývali, jak nedávno vyplynulo s rozboru nálezů získaných těsně před válečným běsněním v Předsíni Býčí skály v roce 1944. Pochází odtud 17 pravěkých kultur a Novověku (www.byciskala.cz, články 19. 4. 2013), a další dvě kultury v blízkém okolí z jeskyněk za Křtinským potokem (nové informace týden staré - M. Salaš). Přijďte si osobně porovnat kroje a předměty ze všech třech období (starší doba železná - Prakelti, mladší doba železná - Kelti a doba římská - Germáni) přímo na Býčí skálu - 25.-26. května 2013 - poslední možnost letos navštívit jeskyni Býčí skálu!

Druhý víkend Dnů otevřených dveří na Býčí skále 2013 se povedl. Počasí nám přálo a na louce před jeskyní to bylo znát. Vládla pohoda a kromě naší povinnosti - provést návštěvníky jeskyní - jsme vymysleli sto a jednu akcičku počas dne i noci. Přijelo mnoho hostů a prostě - vše se povedlo. Speciální hosté byli tentokráte HADI!!!

Máme za sebou první víkend Dnů otevřených dveří 2013 na Býčí skále. Zde jsou fotografie pro ty, co nemohli osobně nasávat nádherného jara v lůnu Moravského krasu.

V nedávné době jsme publikovali na našich stránkách fotografie ing. Radoslava Tejkala. Kromě jeho vlastní tvorby se objevily i starší historické fotografie. Díky šťastné okolnosti, tj. své specializaci v Adastu Adamov, na úseku ofsetových kopírovacích strojů, je pro sebe a své kolegy množil a tím vlastně zachránil pro současnost. Velmi cenné fotografie zachycují  německé Brňany -  jeskyňáře sdružené v organizaci Gruppe für Hölenforschung, Sektion des Vereines Deutscher Touristen při práci v Ochozské jeskyni a Býčí skále. Obě lokality v lichtensteinském polesí byly jejich hlavními výzkumnými stanovišti. Práce v Ochozské jeskyni časově předcházely aktivitám v Býčí skále. Od roku 19(10), ale jistě pak 1911, probíhaly paralelně. Počátek jejich činnosti v Ochozské jeskyni mi není zcela znám, ale prozatím vím, že již v roku 1907 zde bádali. Představená galerie ukazuje výběr 21 fotografií z Ochozské jeskyně. Původ originálů není znám (snad byly půjčeny z budovy Speleologického klubu na Skalním mlýně), každopádně se dostaly od R. Tejkala k S. Khulovi, od něj k V. Šebečkovi, pak k M. Golcovi a nyní k Vám, k milovníkům krasové historiografie. Všem jmenovaným kolegům děkuji za jejich díl záchrany tohoto archivu.  Jmenovitě dokážeme identifikovat jen G. Nouackha (obr. 1 - vlevo) a o ženě na obr. 12 se rozepíši v některém z navazujících článků. Nechť fotografie poslouží k dalšímu výzkumu a zdravím kolegy z jižního krasu.

Ing. Radoslav Tejkal byl členem býčiskalské skupiny od roku 1978. Do skupiny přišel po velkých personálních změnách v průběhu 70. let a vydržel tam dlouhých 15 roků. Podílel se na dokončení "Rudovy" štoly. Je také autorem názvu "Prolomená skála", která dnes označuje úsek jeskyně mezi "Novou Býčí skálou" a "Proplavanou skálou". Byl aktivním fotografem a z jeho vlastní tvorby představujeme následující snímky. Děkujeme mu za poskytnuté fotografie.

Radoslav Tejkal, činný jeskyňář býčiskalské skupiny od roku 1978 do roku 1985, se díky svému pracovnímu zaměření v Adastu Adamov - "pracoval na ofsetových strojích" - věnoval jednak tisku oficiálních skupinových publikací a dále se zasloužil o množení historických fotografií. Jeho zásluhou se tak dochovaly cenné fotografie našich německých předchůdců organozovaných v GfH SdVDT, které v roce 2007 znovuobjevil pro tyto stránky V. Šebeček, jež je získal od S. Khula, který poskytl kontakt na R. Tejkala. Zde jsou fotografie, které se podařilo v archivu nalézt. Řada z nich jich byla publikována, některé jsou málo známé či mladším badatelům úplně neznámé. Poděkování patří ing. R. Tejkalovi. (fotografie uvádím pro autentičnost v aranžmá bez "dokonalého" ořezu)

V archivu Radoslava Tejkala, který získala nedávno skupina ZO ČSS 6-01 k dispozici, jsou kromě jeho vlastní fotografické tvorby, i dosud na našem webu nezveřejněné fotografie kolegy ing. Jana Poláčka. Navazují na fotografickou galerii umístěnou dne 20. 4. 2011 Petrem Koukalem a dokument Prolomená skála ze dne 1. 8. 2011. Nalezneme na nich fotodokumentaci z února, června a listopadu roku 1985, barevné fotografie zachycují první potápěčskou akci skupny Labyrint v roce 1984 v přítokovém sifonu v Prolomené skále. Děkujeme ing. Radoslavu Tejkalovi.

V druhé polovině února se rozběhly práce ve a na Větrném tunelu. Kromě kopacích akcí se zbrojilo na vystrojování - elekroinstalace, vzduchotechnika, čerpadlo, hadice. Pokračovala těžba z čelby. Měřili jsme výšky v jednotlivých částech Větrného tunelu. Rozjeli jsme také plavení v Chodbě adamovakých jeskyňářů - nastalo jarní tání a zvýšená hladina kalné vody zaplavila Kaňony a hlavně celé Křtinské údolí od Křtin. Protože se práce přesouvají rychle po jeskyni a na základně se členové a hosté střídají v týdnu i o víkendu ve velkém tempu, nabízím pár prchavých momentek ze tmy. Foto: M. Golec.