Součástí paleontologické expozice na dnech otevřených dveří v Býčí skále 2013 je instalace kostry medvěda jeskynního (Ursus ex gr. spelaeus) v Severní odbočce. Kostra je zapůjčena z depozitáře Ústavu Anthropos Moravského zemského musea v Brně. Je složena z kostí několika jedinců z nálezů v jeskyních Sloupsko - Šošůvských a jeskyni Výpustek. Medvědi jeskynní obývali oblast Moravského krasu patrně již od období středního pleistocénu až po svrchní pleistocén.

Dny otevřených dveří v roce 2013 přilákaly četné návštěvníky z různých koutů naší republiky. Mezi nimi se objevují návštěvy pro nás jeskyňáře nadmíru překvapivé a milé. Navštívil nás Petr Gryc, speleopotápěč, který v roce 1983 poprvé proplaval hned několik nepoznaných zatopených systémů pod Barovou jeskyní.

Již řadu roků se Josefovské údolí proměňuje jednou do roka v termínu Evropského dne parků v historickou Meccu Moravského krasu. Ne jinak tomu bude i letos. Bohatý program Dnů otevřených dveří na Býčí skále bude vrcholit dne 25. května 2013. Mimo jiný program, mohou návštěvníci shlédnout i ukázky ze života starých a mladších Keltů. Starokeltské ležení vyroste pod velením náčelníka Dana Říčana (obr. 1): v plánu budou přednášky o životě starých Keltů (M. Golec, P. Kos), speciální přednáška o Skytech (nomádi, kteří přepadli střední Evropu), ukázky bojovníků, tkaní textilu, tavba bronzových předmětů, ražba mincí, speciální přednáška druida (keltského kněze) a další činnosti.

Paleontologický výzkum je podobný speleologickému průzkumu. Jeho cílem není však objev nových jeskynních prostor ale především odkrýváni a dokumentace  kosterních pozůstatků pleistocenní fauny. Cílem tohoto článku není odborný popis nálezů, to ponechám lidem povolanějším.... Pokusím se v něm najít odpověď na otázku: Jak se kope pleistocén ?

Foto: Petr Koukal.

Pro mnohé čitatele bude následující přehled archeologicky prokázaných kultur v Býčí skále velikým překvapením. Je jich opravdu mnoho a celkový přehled dosud nebyl publikován. Vedle halštatského nálezu z Předsíně a magdalenienu z Jižní odbočky jich je úctihodný seznam. Zaznamenáváme zatím 17 časových období, kdy byly ukládány odlišné soubory předmětů, pohřbíváni zemřelí, nebo byly jeskynní stěny zdobeny kresbami a nápisy. Podobnou lokalitu v Moravském krasu i mimo něj ztěží najdeme. Cílem příspěvku je poukázat na širokou polykulturnost lokality, kde se opravdu "dveře netrhly". Posuďte sami:

Před několika roky jsem navštívil přítele a kolegu V. Šebečka. Již dlouhá léta sbírá staré pohlednice, knížky, časopisy z Moravského krasu. V jeho pracovně visí nádherný barevný obraz ženy speleoložky – Antonie Lorencové. Před několika týdny jsem v policejním archivu monitorujícím politickou činnost GfH SdVDT objevil jméno jiné ženy Dr. Gertude Jedliczka-Pullitzer. I ona byla speleoložkou. Jak to vlastně s prvními ženami v podzemí bylo?

V neděli dne 22. září 1935 se přibližně o půl čtvrté odpoledne pádem z lezecké stěny zabil člen brněnského odboru Klubu alpinistů Československa Rudolf Nejez. Pocházel a bydlel v Tišnově, pracoval jako bankovní úředník, byl jednatelem místního Sokola, byl vynikající lyžař, turista, motorista, fotbalista a horolezec. Zřítil se před zraky svých druhů, ing. Prokeše a štáb. kpt. Eichlera z výšky asi 20m a zemřel krátce po dopadu na vážná zranění hlavy. Díky velmi šťastné náhodě se mi podařilo nalézt jeho příbuzné a u jeho dcery, paní Ludmily Šťávové se dochovalo album s jeho fotografiemi. Z nichž jsou pozoruhodná zejména ta, jež zachytili křtinští četníci při vyšetřování na místě nehody na Krkavčí skále u Býčí skály.

V příspěvku využívám terénních zjištění při archeologickém výzkumu v Předsíni roku 2006. V diskuzi se pokouším datovat archeologické kultury „do“ profilu J. Pelíška z roku 1942, synchronizovat s nimi poznatky J. Wankla z roku 1872 a naznačit časový rozsah tvorby sedimenů v Předsíni.

Studentská léta Přemysla Ryšavého byla v Moravském krasu zachycená v dokumentu sepsaném dne 29. ledna 1945. Jde o autentické zachycení jeho jeskyňářských začátků ve válečném období. RNDr. Přemysl Ryšavý - školený geolog, petrograf a paleontolog významně zasáhl do speleologického dění v Moraském krasu v poválečném období, kupříkladu jako předseda Speleologického klubu. Zanechal po sobě rozsáhlý archiv map, diapozitivů a písemností. Zemřel 23. října 2003.

Opět po roce máte možnost navštívit tajemné prostory jeskyně Býčí skála.

In February 2013 Muzeum Blansko (the Museum of Blansko,  City of Blansko, Czech Republic) published its yearly volume of studies and articles in both natural and social sciences - Memoir 2012.  The memoirs are called the Sborník Muzea Blansko, SMB.

It used to be policy of the SMB to include a foreign language summary to major studies and articles, preferably in German.  That policy has been recently abandoned.  As a result, summaries of the following studies were not printed.  Instead, they are presented below.

Sbírání střípků informací o jeskyňářích organizovaných v GhH SdVDT (Gruppe für Höhlenforschung, Sektion des Vereines Deutscher Touristen in Brünn) a od roku 1927 ve VfH (Verein fur Höhlenforschung) mne dovedl k bratrům Kubaskovym z Bílovic nad Svitavou. Oba padli na polích první světové války velmi mladí, nicméně se stačili nesmazatelně zapsat do dějin výzkumu Moravského krasu.