V předkládaném textu si dovoluji milovníky krasové historiografie zavést do let 1944-1947, kdy se na Býčí skále významným způsobem angažoval Antonín Boček. Sehrál zde velmi důležitou roli v období přechodu od německé k české speleologii. Předkládám zde také jeho text otištěný ve Slově národa ve dnech 10., 12. a 19. října 1946. Literárně předcházel obnoveným výzkumným pracím na Býčí skále, nově pod taktovkou Speleologického klubu v Brně, které odstartovalo vyčerpání Šenkova sifonu v lednu roku 1947. Klub mimo jiné očekával rychlý postup proti Přítokovému sifonu ve Velké síni, prostoupení do Rudického propadání a zpřístupnění tohoto systému veřejnosti. Pro očekávané nové partie za Novou Býčí skálou byl již připraven název - Benešovy jeskyně.

Dne 11. května 2013 jsem našel v Dómku objevitelů v Brunině jeskyni Býčí skály podpisy členů trampské osady Komáři z Brna z roku 1944. Jeden z podepsaných - Oldřich Kupčík letos oslaví své devadesáté narozeniny. Olin se podělil o své vzpomínky. Článek je také drobnou vzpomínkou na mizející svět trampingu, který si Býčí skálu a okolí pro sebe objevil v 30. letech 20. století.

V rozmezí let 1912-1913 se Ing. Günther Nouackh, jakožto nový náčelník GfH SdVDT, potápěl  v Býčí skále v Šenkově sifonu.  Jednalo se o první „těžké“ speleopotápění za účelem prolongace jeskyně s uzavřeným dýchacím okruhem u nás, dost možná i v Evropě či ve světě.

V roce 1999 učinil poblíž Býčí skály objev rakouský občan Reinhard Lang. Ze země vyzvedl depot železných předmětů (hromadný nález předmětů) u malé jeskyňky naproti Býčí skále. V roce 2006 jej odborně vyhodnotil Luděk Galuška z archeologického oddělení MZM Brno. O druhém květnovém víkendu Dnů otevřených dveří na Býčí skále mne na něj upozornil M. Salaš. Následně mi informace z těžko dostupného slovenského sborníku předal přímo Luděk Galuška, za což mu patří poděkování. Tento depot dokonce ležel na poličce jeho pracovny, takže jsem si jej mohl i prohlédnout. Předkládám výtah z jeho práce s navazujícími informacemi.

Letošní tři víkendy Dnů otevřených dveří na Býčí skále 2013 byly tak trochu ve znamení Eintopfu. Proč? Protože si jej vařili členové ZO ČSS 6-01 Býčí skála pod vedením J. Svozila st. - Předsedy velmi často, s chutí a zapálením. Všem moc chutnalo!

Pro poslední víkend Dnů otevřených dveří na Býčí skále 2013 jsme pro návštěvníky zajistili tyto knižní tituly o jeskynní lokalitě: Hallstatt a Býčí skála z roku 1969; dále Záhada Býčí skály od Přichystala a Náplavy z roku 1995 - velmi oblíbená; mile také překvapí sborník Křtiny a okolí od kolektivu autorů z roku 1987 - za výbornou cenu; novinkou je brožura o speleologickém bádání na Býčí skále v letech 1792-2012 od M. Golce. Dále nabízíme také pohledy a turistickou známku.

Součástí paleontologické expozice na dnech otevřených dveří v Býčí skále 2013 byla instalace kostry medvěda jeskynního (Ursus ex gr. spelaeus) v Severní odbočce. Kostra byla zapůjčena z depozitáře Ústavu Anthropos Moravského zemského musea v Brně. Je složena z kostí několika jedinců z nálezů v jeskyních Sloupsko - Šošůvských a jeskyni Výpustek.

Dny otevřených dveří v roce 2013 přilákaly četné návštěvníky z různých koutů naší republiky. Mezi nimi se objevují návštěvy pro nás jeskyňáře nadmíru překvapivé a milé. Navštívil nás Petr Gryc, speleopotápěč, který v roce 1983 poprvé proplaval hned několik nepoznaných zatopených systémů pod Barovou jeskyní.

Již řadu roků se Josefovské údolí proměňuje jednou do roka v termínu Evropského dne parků v historickou Meccu Moravského krasu. Ne jinak tomu bude i letos. Bohatý program Dnů otevřených dveří na Býčí skále bude vrcholit dne 25. května 2013. Mimo jiný program, mohou návštěvníci shlédnout i ukázky ze života starých a mladších Keltů. Starokeltské ležení vyroste pod velením náčelníka Dana Říčana (obr. 1): v plánu budou přednášky o životě starých Keltů (M. Golec, P. Kos), speciální přednáška o Skytech (nomádi, kteří přepadli střední Evropu), ukázky bojovníků, tkaní textilu, tavba bronzových předmětů, ražba mincí, speciální přednáška druida (keltského kněze) a další činnosti.

Paleontologický výzkum je podobný speleologickému průzkumu. Jeho cílem není však objev nových jeskynních prostor ale především odkrýváni a dokumentace  kosterních pozůstatků pleistocenní fauny. Cílem tohoto článku není odborný popis nálezů, to ponechám lidem povolanějším.... Pokusím se v něm najít odpověď na otázku: Jak se kope pleistocén ?

Foto: Petr Koukal.

Pro mnohé čitatele bude následující přehled archeologicky prokázaných kultur v Býčí skále velikým překvapením. Je jich opravdu mnoho a celkový přehled dosud nebyl publikován. Vedle halštatského nálezu z Předsíně a magdalenienu z Jižní odbočky jich je úctihodný seznam. Zaznamenáváme zatím 17 časových období, kdy byly ukládány odlišné soubory předmětů, pohřbíváni zemřelí, nebo byly jeskynní stěny zdobeny kresbami a nápisy. Podobnou lokalitu v Moravském krasu i mimo něj ztěží najdeme. Cílem příspěvku je poukázat na širokou polykulturnost lokality, kde se opravdu "dveře netrhly". Posuďte sami:

Před několika roky jsem navštívil přítele a kolegu V. Šebečka. Již dlouhá léta sbírá staré pohlednice, knížky, časopisy z Moravského krasu. V jeho pracovně visí nádherný barevný obraz ženy speleoložky – Antonie Lorencové. Před několika týdny jsem v policejním archivu monitorujícím politickou činnost GfH SdVDT objevil jméno jiné ženy Dr. Gertude Jedliczka-Pullitzer. I ona byla speleoložkou. Jak to vlastně s prvními ženami v podzemí bylo?