Součástí paleontologické expozice na dnech otevřených dveří v Býčí skále 2013 je instalace kostry medvěda jeskynního (Ursus ex gr. spelaeus) v Severní odbočce. Kostra je zapůjčena z depozitáře Ústavu Anthropos Moravského zemského musea v Brně. Je složena z kostí několika jedinců z nálezů v jeskyních Sloupsko - Šošůvských a jeskyni Výpustek.

Máme za sebou první víkend Dnů otevřených dveří 2013 na Býčí skále. Zde jsou fotografie pro ty, co nemohli osobně nasávat nádherného jara v lůnu Moravského krasu.

Dny otevřených dveří v roce 2013 přilákaly četné návštěvníky z různých koutů naší republiky. Mezi nimi se objevují návštěvy pro nás jeskyňáře nadmíru překvapivé a milé. Navštívil nás Petr Gryc, speleopotápěč, který v roce 1983 poprvé proplaval hned několik nepoznaných zatopených systémů pod Barovou jeskyní.

Již řadu roků se Josefovské údolí proměňuje jednou do roka v termínu Evropského dne parků v historickou Meccu Moravského krasu. Ne jinak tomu bude i letos. Bohatý program Dnů otevřených dveří na Býčí skále bude vrcholit dne 25. května 2013. Mimo jiný program, mohou návštěvníci shlédnout i ukázky ze života starých a mladších Keltů. Starokeltské ležení vyroste pod velením náčelníka Dana Říčana (obr. 1): v plánu budou přednášky o životě starých Keltů (M. Golec, P. Kos), speciální přednáška o Skytech (nomádi, kteří přepadli střední Evropu), ukázky bojovníků, tkaní textilu, tavba bronzových předmětů, ražba mincí, speciální přednáška druida (keltského kněze) a další činnosti.

Paleontologický výzkum je podobný speleologickému průzkumu. Jeho cílem není však objev nových jeskynních prostor ale především odkrýváni a dokumentace  kosterních pozůstatků pleistocenní fauny. Cílem tohoto článku není odborný popis nálezů, to ponechám lidem povolanějším.... Pokusím se v něm najít odpověď na otázku: Jak se kope pleistocén ?

Foto: Petr Koukal.

Pro mnohé čitatele bude následující přehled archeologicky prokázaných kultur v Býčí skále velikým překvapením. Je jich opravdu mnoho a celkový přehled dosud nebyl publikován. Vedle halštatského nálezu z Předsíně a magdalenienu z Jižní odbočky jich je úctihodný seznam. Zaznamenáváme zatím 17 časových období, kdy byly ukládány odlišné soubory předmětů, pohřbíváni zemřelí, nebo byly jeskynní stěny zdobeny kresbami a nápisy. Podobnou lokalitu v Moravském krasu i mimo něj ztěží najdeme. Cílem příspěvku je poukázat na širokou polykulturnost lokality, kde se opravdu "dveře netrhly". Posuďte sami:

Před několika roky jsem navštívil přítele a kolegu V. Šebečka. Již dlouhá léta sbírá staré pohlednice, knížky, časopisy z Moravského krasu. V jeho pracovně visí nádherný barevný obraz ženy speleoložky – Antonie Lorencové. Před několika týdny jsem v policejním archivu monitorujícím politickou činnost GfH SdVDT objevil jméno jiné ženy Dr. Gertude Jedliczka-Pullitzer. I ona byla speleoložkou. Jak to vlastně s prvními ženami v podzemí bylo?

V nedávné době jsme publikovali na našich stránkách fotografie ing. Radoslava Tejkala. Kromě jeho vlastní tvorby se objevily i starší historické fotografie. Díky šťastné okolnosti, tj. své specializaci v Adastu Adamov, na úseku ofsetových kopírovacích strojů, je pro sebe a své kolegy množil a tím vlastně zachránil pro současnost. Velmi cenné fotografie zachycují  německé Brňany -  jeskyňáře sdružené v organizaci Gruppe für Hölenforschung, Sektion des Vereines Deutscher Touristen při práci v Ochozské jeskyni a Býčí skále. Obě lokality v lichtensteinském polesí byly jejich hlavními výzkumnými stanovišti. Práce v Ochozské jeskyni časově předcházely aktivitám v Býčí skále. Od roku 19(10), ale jistě pak 1911, probíhaly paralelně. Počátek jejich činnosti v Ochozské jeskyni mi není zcela znám, ale prozatím vím, že již v roku 1907 zde bádali. Představená galerie ukazuje výběr 21 fotografií z Ochozské jeskyně. Původ originálů není znám (snad byly půjčeny z budovy Speleologického klubu na Skalním mlýně), každopádně se dostaly od R. Tejkala k S. Khulovi, od něj k V. Šebečkovi, pak k M. Golcovi a nyní k Vám, k milovníkům krasové historiografie. Všem jmenovaným kolegům děkuji za jejich díl záchrany tohoto archivu.  Jmenovitě dokážeme identifikovat jen G. Nouackha (obr. 1 - vlevo) a o ženě na obr. 12 se rozepíši v některém z navazujících článků. Nechť fotografie poslouží k dalšímu výzkumu a zdravím kolegy z jižního krasu.

V neděli dne 22. září 1935 se přibližně o půl čtvrté odpoledne pádem z lezecké stěny zabil člen brněnského odboru Klubu alpinistů Československa Rudolf Nejez. Pocházel a bydlel v Tišnově, pracoval jako bankovní úředník, byl jednatelem místního Sokola, byl vynikající lyžař, turista, motorista, fotbalista a horolezec. Zřítil se před zraky svých druhů, ing. Prokeše a štáb. kpt. Eichlera z výšky asi 20m a zemřel krátce po dopadu na vážná zranění hlavy. Díky velmi šťastné náhodě se mi podařilo nalézt jeho příbuzné a u jeho dcery, paní Ludmily Šťávové se dochovalo album s jeho fotografiemi. Z nichž jsou pozoruhodná zejména ta, jež zachytili křtinští četníci při vyšetřování na místě nehody na Krkavčí skále u Býčí skály.

V příspěvku využívám terénních zjištění při archeologickém výzkumu v Předsíni roku 2006. V diskuzi se pokouším datovat archeologické kultury „do“ profilu J. Pelíška z roku 1942, synchronizovat s nimi poznatky J. Wankla z roku 1872 a naznačit časový rozsah tvorby sedimenů v Předsíni.

Ing. Radoslav Tejkal byl členem býčiskalské skupiny od roku 1978. Do skupiny přišel po velkých personálních změnách v průběhu 70. let a vydržel tam dlouhých 15 roků. Podílel se na dokončení "Rudovy" štoly. Je také autorem názvu "Prolomená skála", která dnes označuje úsek jeskyně mezi "Novou Býčí skálou" a "Proplavanou skálou". Byl aktivním fotografem a z jeho vlastní tvorby představujeme následující snímky. Děkujeme mu za poskytnuté fotografie.

Radoslav Tejkal, činný jeskyňář býčiskalské skupiny od roku 1978 do roku 1985, se díky svému pracovnímu zaměření v Adastu Adamov - "pracoval na ofsetových strojích" - věnoval jednak tisku oficiálních skupinových publikací a dále se zasloužil o množení historických fotografií. Jeho zásluhou se tak dochovaly cenné fotografie našich německých předchůdců organozovaných v GfH SdVDT, které v roce 2007 znovuobjevil pro tyto stránky V. Šebeček, jež je získal od S. Khula, který poskytl kontakt na R. Tejkala. Zde jsou fotografie, které se podařilo v archivu nalézt. Řada z nich jich byla publikována, některé jsou málo známé či mladším badatelům úplně neznámé. Poděkování patří ing. R. Tejkalovi. (fotografie uvádím pro autentičnost v aranžmá bez "dokonalého" ořezu)