Pokud jste sledovali program našich květnových dnů otevřených dveří, jistě jste zaznamenali, že díky známostem našeho kolegy Martina  jsme měli na jediný den z Moravského muzea zapůjčenou lebku tzv. princezny z Býčí skály. Ti z vás, kteří neměli příležitost ji spatřit na domácí půdě, mohou chybu napravit návštěvou pisáreckého pavilonu Anthropos. 

Letošní dny otevřených dveří jsou za námi. Poprvé tomu bylo bez Karla Nováka. My mladší jeskyňáři jsme se potkávali s matadorem býčiskalského podzemního světa právě v tyto dny. Karel přijel mezi nás a provázel návštěvníky jeskyní. Byl pvěstný svými brilantními a bohatými výklady. Loni to bylo naposledy, co nás navštívil, co vešel dovnitř, aby se už mezi nás nevrátil. Dne 14. 7. 2010 to bude rok, co odešel navždy. V naších srdcích a v jeskyni avšak zůstává dále. Jako připomínku jeho života prezentujeme rešerši z jeho života, jak ji sepsal Martin Oliva, byla otištěna v Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. XCIV, 209-210, 2009.

Pro naše nejmenší jsme si v rámci Dnů otevřených dveří na Býčí skále dne 22. 5. 2010 přiravili překvapení v podobě loutkového divadélka Podiv. I když se půl hodiny před započetím zdálo, že děti nepřijedou, v 11. hodin byla situace zcela jiná. Posuďte sami a prohlédněte si fotografie z místa samoného. Děti i jejich rodiče se nechali rádi vtáhnout do děje nádherné pohádky. Louthoherci Lenka Roberts a Radko Bohatec jsou mistry svého řemesla. Štestím bylo, že se mraky rozestoupily a na chvíli v tomto uplakaném jaru nepršelo.

Videoprezentace "Řešeí problému Jedovnického potoka" - dokument o ražení štol, speleopotápěčském průzkumu sifonů mezi jekyní Býčí skálou, vývěrem Jedovnického potoka a Rudickým propadáním v letech 1970 - 1990. Součástí prezentace jsou záběry z filmu ing. Jana Poláčka "Poslední odstřel" o ražení štoly mezi Novou Býčí skálou a Prolomenou skálou.

Překvapením roku 2007 bylo náhodné objevení fragmentu neznámého rukopisu o býčiskalských lebkách v archivu Blanenského muzea od J. Wankla. V 70. letech jej získal pro muzeum V. Grolich, ale nikdy jej nepublikoval. Ještě ve stejném roce došlo k jeho přepsání z kurentní Wanklovy němčiny do němčiny současné a dále díky J. Urbanovi k přeložení do češtiny a přípravě pro tisk. Byl sestaven pracovní tým J. Urban, M. Golec a Z. Tvrdý, příslušné lebky byly zdokumnetovány a posouzeny v Přírodovědném muzeu ve Vídni. Tištěná studie vyšla nedávno v roce 2010 v Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. XCIV: 163-200, 2009. Zde je její celý text, navíc jedoplněný o fotografickou dokumentci, která v časopisu chybí.

Překvapením roku 2007 bylo náhodné objevení fragmentu neznámého rukopisu o býčiskalských lebkách v archivu Blanenského muzea od J. Wankla. V 70. letech jej získal pro muzeum V. Grolich, ale nikdy jej nepublikoval. Ještě ve stejném roce došlo k jeho přepsání z kurentní Wanklovy němčiny do němčiny současné a dále díky J. Urbanovi k přeložení do češtiny a přípravě pro tisk. Byl sestaven pracovní tým J. Urban, M. Golec a Z. Tvrdý, příslušné lebky byly zdokumnetovány a posouzeny v Přírodovědném muzeu ve Vídni. Tištěná studie vyšla nedávno v roce 2010 v Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. XCIV: 163-200, 2009. Zde je její celý text, navíc jedoplněný o fotografickou dokumentci, která v časopisu chybí.

Martina Odehnalová zdokumentovala dne 8. 5. 2010 prezentaci kopií nálezů ze starší doby železné v Předsíni Býčí skály. Nádherné předměty zhotovil v posledních rocích podle originálů V. Šebeček, který se v době od 9 do 16 hod. ve všechny soboty dnů otevřených dveří na Býčí skále v roce 2010 ujal výkladu. V tento den jsme také prezentovali vzácný nález, jež se uchoval v soukromé sbírce J. Wankla, posléze K. Absolona a dnes je exponátem Pavilonu Anthropos MZM Brno - jde o "lebku Wanklovy princezny". Symbolicky vešla opět po 138 letech na místo svého posledního odpočinku a byla ji vložena na hlavu kopie zlatého diadému, jež ji zdobil před 2550 léty.

Občas je potřeba vyměnit žárovku i ve světle, ke kterému nedosáhne žádný žebřík, který můžeme jeskyně přinést. Naštěstí se dá žebřík nahradit horolezeckým výstupem.