Krása chodby nás přímo pohltila. Téměř dvě hodiny focení se zdálo, jako pár minut. Může za to velmi bohatá výzdoba, která nedovoluje volný pohyb. S Vlastou se navzájem navigujeme a pozorně sledujeme každý krápník, který trčí do chodby aby zůstal tam kde vyrostl. Při průlezu mezi stalagnáty si se stativem připadám jako Ježek v kleci. Pod nohama krásně čistý sintr s jezírky křišťálové vody. Uvědomujeme si, že není úkolem jen chodbu vyfotit ale hlavně ji ponechat ve stejném stavu jako před naší návštěvou. Budu rád, když se mi podaří ještě jednou navštívit tuto klenotnici abych vyfotil, co jsme nestihli.

foto: Karel Kosina, skvělá asistence: Mgr. Vlastimil Káňa