Stanislav Vidlák a speleologie

Stanislav Vidlák, narozený v roce 1932, začal ze speleologií v jeskyni na Turoldu u Mikulova v roce 1951. Zde zůstal do roku 1956. V tomto roku se stal členem Speleologického kroužku ZK ROH Adamovské strojírny (1956-1958). Poté přešel pracovat do sousedního speleologického kroužku ZK ČKD Blansko (dnes ZO ČSS 6-04 Rudice), kde setrval až do roku 1973. Zastával zde funkci jednatele skupiny. V roce 1973 odešel do skupiny Topas (dnes ZO ČSS 6-17 Topas), kde jeskyňařil po dlouhá léta, jejím členem byl až do nedávné doby. Stanislav Vidlák je dodnes vášnivým turistou v klubu KČT a vždy byl zaníceným fotografem. Jeho povolání chemika jej přivedlo k vlastní výrobě magnezitových složí (jejich  vývoj dokládá Standův výrok - "postupně jsem to měl dost vyfachčený"), které používal jak pro své fotografování, tak jimi zásoboval i své okolí. Věnoval se práci dokumentátorské, je spoluautorem jeskynních map (Králova jeskyně, Němcovy jeskyně) nicméně opravdu nádhernou prací je zmapování rozsáhlého Rudického propadání (existují dvě verze: 1:500, 1:2500), které v 70 pracovních akcích vytvořil s Vojtěchem Nejezchlebem (Burkhardt, R. 1973: Odešel Vojtěch Nejezchleb, Sborník Okresního vlastivědného musea v Blansku 5-1973, 174), což dodnes nebylo překonáno. Tato dvojice za spoluúčasti dalších kolegů provedla i systematickou fotografickou dokumentaci nově objevených rozsáhlých prostor za Chodbou vzdechů. Až do objevu Amatérské jeskyně v roku 1969 to byla největší jeskyně Moravského krasu a dodnes se zde nachází nejejvětší volná dutina v Moravském krasu - Obří dóm. Nepublikované fotografie mají velkou dokumentační hodnotu. Standovi patří velké poděkování za poskytnuté materiály a přeji mu pevné zdraví a životní pohodu na jeho parádní chatě nad Ostrovem u Macochy u sklenky dobrého vína.

Po horolezeckém překonání Chodby vzdechů v Rudickém propadání v lednu 1958 a následných obrovských objevech vydal R. Burkhardt v září 1958 tutu mapku s daty nových objevů.

Literatura k objevům v Rudickém propadání v roku 1958:

Burkhardt, R. 1958: Boj o Jedovnický potok pokračuje, Vlastivědné zprávy a Adamova a okolí II-3, 11-12.

Burkhardt, R. 1958: Objevujeme jeskyně Jedovnického potoka, Vlastivědné zprávy a Adamova a okolí II-1, 2-3.

Burkhardt, R. 1958: Obří dóm, Rovnost 9. 3. 1958.

Burkhardt, R. 1958: Rudické propadání a problém Jedovnického potoka, Vlastivědné zprávy a Adamova a okolí II-2, 6-9.

Burkhardt, R. 1958: Za novými objevy Krasu, Rovnost 26. 1. 1958.

Mapa Rudického propadání z roku 1959 

  Fotografie Rudického propadání z let 1956-1960

 (MB = měřičský bod na mapě z roku 1959; fotografie pochází přibližně z tohoto místa; určil S. Vidlák v roce 2014)

Obr. 1: Nový žebřík z ČKD v Rudickém propadání. Druhý žebřík od spodu. Na fotografii Stanislav Vidlák. (MB 19-20)

Obr. 2: Staré Rudické propadání za Hugonovým dómem před prostříleným sifonem. Na fotografii Jaromír Ledvinka. (MB 24)

Obr. 3: Krápníková draperie za Hugonovým dómem. Na fotografii František Stehno. (MB 26)

Obr. 4: Za prostříleným sifonem, povodňová chodba. Na fotografii Oldřich Gorgoň. (MB 31)

Obr. 5: Pod komínem před Kašnou. 1959. Miroslav Franc. (MB 57)

Obr. 6: Přítok Típeček. Na fotografii Stanislav Vidlák. (MB 62)

Obr. 7: Vysoké kalcitické závěsy před Kašnou. (MB 66)

Obr. 8: Kašna. (MB 70)

Obr. 9: Před Přístavištěm za Chodbou vzdechů. Na fotografii Sedlák. (MB 117)

Obr. 10: Široká vodní koryta za Chodbou vzdechů. (MB 131)

Obr. 11: Široké dómy za Starou řekou. (MB 134)

Obr. 12: Bahnitá jezera za Starou řekou. Na fotografii Eduard Šebela. 1959. (MB 135)

Obr. 13: Široké dómy za Starou řekou. Na fotografii zleva Vojtěch Nejezchleb, Eduard Šebela. 1958. (MB 135)

Obr. 14: Jeskyně ČKD. V popředí Eduard Šebela, v pozadí Vojtěch Nejezchleb. (MB 142)

Obr. 15: Na začátku jeskyně ČKD. Na fotografii Eduard Šebela. (MB 142)

Obr. 16: Jeskyně ČKD. Na fotografii Miroslav Franc. (MB 143)

Obr. 17: Detail z Jeskyně ČKD. Miroslav Franc. (MB 144)

Obr. 18: Jeskyně ČKD. Na fotografii Sedlák. (MB 144)

Obr. 19: Konec Jeskyně ČKD, k Rudickému dómu, Miroslav Franc (146)

Obr. 20: Výzdoba na konci Jeskyně ČKD. K Rudickému dómu. (MB 146)

Obr. 21: Začátek Rudického dómu. Na fotografii Miroslav Franc. (MB 148)

Obr. 22: Rudický dóm. Ukázka „visícího stropu“. Na fotografii Miroslav Franc. (MB 149)

Obr. 23: Za Jeskyní ČKD. Na fotografii František Stehno. (MB 149)

Obr. 24: Rudický dóm. Výzdoba pod Rudickým komínem. na fotografii Miroslav Franc. (MB 151)

Obr. 25: Za Bílým dómem. Sintrová výzdoba obroušená tlakovou vodou. (MB 153)

Obr. 26: Před Žegrovským vodopádem. Na fotografii Eduard Šebela. (MB 155)

Obr. 27: Polodetail Rudického dómu. Po zemětřesení zde popadaly kusy stalakmitů. V popředí Eduard Šebela, za ním Vojtěch Nejezchleb. (MB 156)

Obr. 28: U Žegrovského vodopádu. Na fotografii Eduard Šebela. (MB 156)

Obr. 29: Polodetail z Bílého dóm. Na fotografii vlevo Oldřich Gorgoň, vpravo Eduard Šebela. 1959. (MB 159)

Obr. 30: Polodetail z Bílého dómu. Na fotografii vlevo Eduard Šebela, vpravo Oldřich Gorgoň. 1959. (MB 159)

Obr. 31: Detail Bílého dómu. 1959. (MB 159)

Obr. 32: Před Balvanitým dómem. na fotografii Eduard Šebela. 1958. (MB 173)

Obr. 33: Povodňová chodba před Obřím dómem. Spojovací povodňová chodba. Na fotografii zleva Vojtěch Nejezchleb, Eduard Šebela. (MB 198)

Obr. 34: Obří dóm. na fotografii Eduard Šebela. (MB 201)

Obr. 35: V horní části Obřího dómu nad východním svahem sutí. 1959. (MB 202)

Obr. 36: V horní části Obřího dómu nad východním svahem sutí. Na fotografii Vojtěch Nejezchleb. 1959. (MB 202)

Obr. 37: Profil klenby nad řečištěm Jedovnického potoka v Obřím dómu. 1958. (MB 203)

Obr. 38: Za polosifonem za Obřím dómem. Na fotografii Stanislav Vidlák má na sobě nafukovací vojenský oblek z letiště v Prostějově, zapůjčený díky Jaroslavu Fadrnovi (oděv pro parašutisty, co skákali do vody, též pro záchrannou službu). (MB 206)

Obr. 39: Za polosifonem za Obřím dómem. Zdvojená chodba. Na fotografii Stanislav Vidlák. (MB 210)

Obr. 40: Vyvěračka před Písčitým dómem. Na fotografii Stanislav Vidlák. 1960. (MB 219)

Rozhovory, skenování, úpravy fotek a mapy únor-březen 2014. V Tišnově dne 14. dubna 2014 Martin Golec