WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek Trampové v Býčí skále v 30.-40. létech 20. století Historie

Abstrakt: V souvislosti s výzkumem podpisů na stěnách jeskyně Býčí skály jako historického zdroje se objevila skupina specifických podpisů z období 30.-40. let 20. století. Jde o kolektivní podpisy členů trampských osad, které v blízkosti Býčí skály s oblibou tábořili a zpívali. Zdá se, že romantická prohlídka Býčí skály patřila k zdejším obvyklým rituálům.

Klíčová slova: Tramping - 30.-40. léta 20. století - Býčí skála - epigrafické památky (podpisy)

Martin Golec  | 13.1.2014 13:09 | pridej.cz  | Diskuse...[0] | Zobrazeno 153x  

 

Z dějin trampingu na řece Svitavě a v Moravském krasu

 

Tramping coby originální subkultura je jevem, který se objevil v nově vzniklém Československu po první světové válce. Oblíbili si jej ve vícenárodním státě Češi, zatímco Němci o něj nestáli. Vznikl jako reakce na polovojensky organizovaný skauting, který řadě mladých lidí nevyhovoval. Šli si cestou naprosté svobody a souznění s přírodou, kam začali jezdit „jen tak na divoko“. Pod vlivem amerických filmů přešli brzo od „skautů ke kovbojům“. Tramping měl v meziválečném období své vývojové tendence, v 30. letech se objevila častá kombinace s nejrůznějšími sporty. Došlo k názorovému rozštěpení pod vlivem politiky. Tramping odstartoval také dodnes oblíbený český fenomén - chataření.

Počátky trampingu jsou situovány do oblasti Prahy, ne dlouho poté vznikly první osady u Brna v Rokli, v místě pozdější Brněnské přehrady. Odtud se trampové šířili proti proudu Svratky na Bílý potok. Již v průběhu 20. let také na Svitavu, zde se první trampská osada jmenovala Friend Love neboli Friendlová, objevila se v roce 1928. Dále se postupovalo směrem do Moravského krasu. Prvorepublikoví trampové si pro sebe objevili lesní oblasti kolem Babic, Adamova, Býčí skály, Jedovnic a Rudického propadání. Oblíbeným epicentrem se pak stalo romantické okolí kolem Býčí skály, Krkavčí skály a Kostelíku. Učiněné trampské eldorádo vzniklo v hospodě U Macků u Kateřiny (dříve Hákův mlýn dnes Mackův mlýn, též Mackovo údolí). Události spojené s tamějšími trampskými zvyky, a to hlavně ve válečném období, čtivě popsal Jura Cancák (Z historie brněnského trampingu, Oslavanské boudy, 2005, 5. část). Dodnes je kolem bývalé Mackovy hospody půvabná  trampská chatová kolonie. V Cancákově výčtu tamějších osad figuruje mezi jinými i osada Hvězda, která může být jednou ze dvou nalezených „Hvězd“ v Býčí skále (viz níže).

Další hospoda, kam trampové občas "zalézali", byla U Šimků v Josefově. Zde měl hospodský Šimek v patře dvě místnosti určené pro přespání. Přebývali zde kupříkladu členové T.O. Komáři (nedávno doložil její člen Olin Kupčík). Obecně se mluví o útlumu trampingu za II. světové války, a to díky zákazu vstupu do lesů z důvodů kontaktu s partyzány. Byly za to tvrdé postihy. Micméně i přesto byl provoz ve zdejších lesích velmi rušný. Čeští trampové, jeskyňáři a horolezci sem rádi chodívali. Zdá se, ani další zákaz - tj. vstupu do jeskyní se příliš nedodržoval. V širším okolí Býčí skály došlo dokonce k zásadním jeskyňářským objevům právě za války (byly objeveny: jeskyně Jestřábí skála, jeskyně Nad Švýcárnou). Pavel Jelínek - Číča doložil, že v květnu 1943 byla přímo na Býčí skále založena osada Luňák. Tuto zpívající osadu vedl šerif Sandy - Laďa. Také místní častý host - osada Komáři - se zde zaměřovala na hudbu. Jak bude uvedeno níže, další místní hudební osadou bylo Colorádo se svým hudebním sborem Zelenou sedmou.

Do dubna roku 1944 spadá tragická událost, smrt Jožky Kudláčka na skalní stěně Býčí skály, jednoho z místních trampů. Promíchání trampů, horolezců a jeskyňářů je pro tuto oblast typické. Tabulka s Kudláčkovým jménem ještě před pár roky visela na stromě u skalní stěny Býčí skály. Celá situace ukazuje na fakt, že před a za II. světové války se zde  pohybovaly stovky přírodychtivých středoškoláků.

 

Nalezené podpisy trampských osad z 30. - 40. let v Býčí skále

 

Proti množství individuálních jmenných podpisů z Býčí skály představují kolektivní trampské podpisy specifickou kategorii. Kolektiv jedinců se signifikoval se jménem osady (Os. = osada nebo T.O. = trampská osada). V Býčí skále se též nachází množství zkratek jmen ze stejného období (například: KO, SL, PM, KZ 23.5.43), jména jiných spolků (např. Sokol Komín; Skautský oddíl Brno, Divišova kolonie 57, 12.11.37; DT = Deutsche Touristen), všeobecné nápisy (například: 30.1.34, Ruda, Franta, Badatelé). Trampské osady tak tvoří mezi těžko dohledatelnými podpisy výjimku. Jsou to:

 

1.      Caramba                          (Šenkův sifon; obr. 1)

2.      Caramel                           (Böhlerova chodba; obr. 2)

3.      Cariboo                            (Šenkův sifon; obr. 3)

4.      Colorádo                          (Böhlerova chodba; obr. 4)

5.      Komáři                             (Brunina jeskyně; obr. 5)

6.      Myšáci                              (Brunina jeskyně; obr. 6)

7.      Osamělá hvězda 2x           (Šenkův sifon; obr. 7 a Nízké síně; obr. 8)

8.      Stříbrná hvězda  2x           (Dračí smyčka 2x; obr. 9 a 10)

 

Při hledání informací o těchto osadách jsem požádal o spolupráci historiky moravského trampingu Pavla Jelínka – Číču a Juru Cancáka. Oba bezpečně identifikovali osadu Colorado, která vstoupila hlouběji do povědomí. Jura Cancák uvedl, že dále asi šlo jen o velmi krátce fungující osady bez delšího trvání. Oba jmenovaní mi nedávno také pomohli při nalezení posledního žijícího člena osady Komáři - Olina Kupčíka, který se v Býčí skále podepsal v roku 1944 (více: Tramp Olin - 69 roků starý podpis z Býčí skály našel svého autora).

V seznamu trampských osad, který je publikovaný na internetu (https://sites.google.com/site/nastramp/archiv-zprav/zpravy-2012-2013/12seznamtrampskychosad-kftp), se mi podařilo dohledat některé v Býčí skále nalezené T. O. – Caramba 1932; Colorádo Brno 1928; Komáři Brno 1936; Osamělá hvězda Brno 1929. Stříbrná hvězda je v seznamu vedena anglicky Silver Star Brno 1934. Osady Caramel, Cariboo, a Myšáci nebyly v seznamu nalezeny.

 

4082. Osada Caramba

Obr. 1: Osada Caramba - Šenkův sifon, Býčí skála.

 

4083. Osada Caramel

Obr. 2: Osada Caramel - Böhlerova chodba, Býčí skála.

 

4084. Osada Cariboo

Obr. 3: Osada Cariboo - Šenkův sifon, Býčí skála.

 

 4085. Osada Colorádo

Obr. 4: Osada Colorado 9.4. - Böhlerova chodba, Býčí skála.

 

4086. Osada Komáři

Obr. 5: T.O. Komáři 12.11.44 Číča, Taubál, Lupida, Rolmops, Pů, Apis, Olin ad. - Brunina jeskyně, Býčí skála.

 

4087. Osada Myšáci

Obr. 6: Osada Myšáci, 3 členi Myšáků Zd. - Jos. - Mir. bloudili 7.3.1943 - Brunina jeskyně, Býčí skála.

 

4088. Osamělá hvězda

Obr. 7: Osada "Osamělá hvězda" 1.8.41 - Šenkův sifon, Býčí skála.

 

4094. Osada Osamělá hvězda

Obr. 8: OO Hvězda = Osada Osamělá hvězda 14.9.1941; 20.5.42 - Nízké síně, Býčí skála.

 

4089. Osada Stříbrná hvězda

Obr. 9: Osada Stříbrná hvězda Brno - Dračí smyčka, Býčí skála.

 

4090. Osada Stříbrná hvězda

Obr. 10: Dva podpisy Osady Stříbrná hvězda (vlevo OSH = Osada Stříbrná hvězda 1945; vpravo celý název Osada Stříbrná hvězda Brno - viz obr. 9); oba Dračí smyčka, Býčí skála.

 

Osada Colorádo, Zelená sedma, Husovice 1928

 

Informace o předválečném a válečném brněnském trampingu zmizely skoro bezezbytku. Malou výjimkou je T.O. Colorádo. Informace mi poskytl Pavel Jelínek - Číča. Jde o husovickou trampskou osadu založenou roku 1928. Z osady vznikl nejznámější brněnský hudební trampský sbor tehdejší doby - Zelená sedma (obr. 11). Její chata stála v Bílovicích nad Svitavou. Zelená sedma byl první moravský trampský sbor, který se svojí úrovní prosadil i v Čechách mezi profesionály. V roce 1941 natočil první brněnskou nahrávku na gramofonovou desku. Stalo se tak v pražské Lucerně a šlo o známou „Píseň severu“ (http://www.youtube.com/watch?v=plnr4lYksek). A právě tato nahrávka je velmi krásnou vzpomínkou.  Když zavřeme oči, dobová hudba nám pomůže nechvíli vzpomenout na zmizelou trampskou periodu. A kdo ví. Je možné, že právě ona zněla v podzemním světě Býčí skály a u okolních ohňů.

 

4092. Colorádo - Zelená sedma

Obr. 11: Osada Colorádo, hudební skupina Zelená sedma, plakát.

 

Něco málo o poválečném trampingu na Býčí skále

 

Tramping se v Moravském krasu propojoval s dalšími subkulturami - jeskyňářstvím a horolezectvím. Tato tendence trvá mezi jeskyňáři dodnes. Řada z nich jsou trampové. Medlánečtí „Old boys“ mají dodnes svoji jeskynní sekci. Říká se také, že původní tramping se částečně transformoval do nových módních fenoménů, které mají společnou zálibu v přírodě (chataření, turistika, geocashing, ekologické aktivity). Objevily se nové hudební směry – bubnování, didgeridoo, relaxační hudba a alikvótní zpěv, které nově „kolonizovaly“ lesy kolem Býčí skály.

V samotné Býčí skále se asi před deseti lety objevil zvyk hraní trampské hudby na Štědrý den a Silvestra. V létě se do jeskyně vrací kapela Ozvěna. Také jeskyňářská bouda od trampské písně dodnes nevyhasla. Vzpomeňme též návštěvu kapely Rangers-Plavci v roku 1974 (V. A. Gregor-Celofán, Rangers-Plavci ve Velké síni roku 1974), která symbolizuje fakt, že hudba k Býčí skále patří. Ohniště před Býčí skálou, v Kostelíku, Jáchymce a jinde v okolí zcela od trampské písně nevyhasly, ač je jakékoliv táboření v krasu postaveno mimo zákon. Trampská píseň se dodnes ozývá z nedalekého Althamru.

 

4095. Šenkův sifon - mládež

Obr. 12: Skupinka mládeže u Šenkova sifonu v Býčí skále těsně po válce. Mezi nimi mladí horolezci a jeskyňáři. (foto: P. Ryšavý, poskytl F. Musil ml.)

 

4096. Vývěr Jedovnického potoka u Josefova - mládež

Obr. 13: Skupina mladých lidí u vývěru Jedovnického potoka u Josefova. Trampové? Horolezci? Jeskyňáři? Vše dohromady. (foto: P. Ryšavý, poskytl F. Musil ml.)

 

3543. Trampové na Býčí skále v roce 1932

Obr. 14: Trampové na Býčí skále v roce 1932 (Jura Cancák, Z historie brněnského trampingu, Oslavanské boudy, 2005, 5. část).

 

 Tramping u Býčí skály v 30.-40 létech - shrnutí

 

V 30. a 40. letech 20. století si oblast střední části Moravského krasu pro sebe objevili trampové. Organizovali se zejména nedaleko krasu v hospodě U Macků u Kateřiny a pak kolem Josefova a Býčí skály (obr. 14). Kromě informací od Jury Cancáka se nezachovaly žádné další podrobnosti o této nejstarší fázi místního trampingu.

Podpisy členů trampských osad ze stěn Býčí skály jsou cennou památkou na nejstarší etapu brněnského trampingu „proti proudu Svitavy a v Moravském krasu“. Jeskynní podpisy se liší od četných dalších tím, že jde o podpisy kolektivní, nikoliv jednotlivců. Ty jsou zde ze stejné časové periody také, ale nelze je veskrze identifikovat. Co se týče umístění trampských podpisů v jeskyni, nacházejí se často v odlehlých postranních odbočkách (Brunina jeskyně, Böhlerova chodba a Nízké síně), pochopitelně pak u Šenkova sifonu - dále nešlo v jeskyni dojít. Podpisy v Brunině jeskyni svědčí o ilegálním používání postranního vchodu do zamčené Býčí skály. Všechny podpisy jsou veskrze malé a nenápadné. Až na jeden psaný tužkou, jsou všechny ryté nějakým ostrým předmětem a objevují se vždy v místech, kde se výrazně kumulovaly jiné podpisy. Celkem bylo objeveno osm podpisů trampských osad. Jednu další osadu se základnou přímo na Býčí skále doložil Pavel Jelínek - Číča z literárních pramenů. Ve třech případech býčiskalských osad víme, že šlo o osady zpívající. Pouze o známé osadě Colorádo víme podrobnější informace, jinak prameny mlčí.

Tramping dodnes z oblasti Býčí skály nevymizel, zejména jeho písničky, a tak jej zde v různých podobách stále nalézáme, jako něco domácího, co sem patří. Místní specifičností je propojení s jeskyňářstvím a horolezectvím (obr. 12-13).

 

V Tišnově dne 13. ledna 2014 Martin Golec



Diskuse "Trampové v Býčí skále v 30.-40. létech 20. století"

Nejsou žádné příspěvky.

PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [110115], dnes 72 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
MTZkZm