WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek Tramp Olin - 69 roků starý podpis z Býčí skály našel svého autora! Historie

 Dne 11. května 2013 jsem našel v Dómku objevitelů v Brunině jeskyni Býčí skály podpisy členů trampské osady Komáři z Brna z roku 1944. Jeden z podepsaných - Oldřich Kupčík letos oslaví své devadesáté narozeniny. Olin se podělil o své vzpomínky. Článek je také drobnou vzpomínkou na mizející svět trampingu, který si Býčí skálu a okolí pro sebe objevil v 30. letech 20. století.

Martin Golec  | 4.6.2013 14:43 | pridej.cz  | Diskuse...[0] | Zobrazeno 292x  

3544. Oldřich Kupčík - OlinBýčí skála je plná podpisů. Některé jsou již více jak 220 roků staré a jiné jsou mladší. V některých časových etapách se jich objevovalo mnoho a jindy zase žádné. Jedno z období intenzivního zájmu o jeskyni Býčí skálu byla druhá světová válka. Tehdy se toulali o sobotách a nedělích Moravským krasem mladí trampové a u táborových ohňů se nesly jejich písně. Potkávali se tady s jeskyňáři nebo horolezci. Zanechali tady v podzemí jeskyní po sobě stopy, které dneska můžeme objevovat - své podpisy.3548. Hlavička textu o dějinách T. O. Komáři

Tramping je český (dříve československý) fenomén, jeho počátek je datován vznikem nové Československé republiky, tedy rokem 1918. Tehdy byla v Praze založena první trampská osada. Velmi rychle se tento nový fenomén mladých lidí okouzlených Amerikou šířil po republice a zakotvil také v Brně a blízkém okolí. Trampové začali obývat Svratku a Svitavu na sever od Brna na konci 20. let. 20. století. Ze svých osad se vydávali také do Moravského krasu, kde sice osady nevznikaly, ale tento romantický kraj měli rádi a tu a tam navštívili i jeskyně či lezecké cesty na skálách, o které se ale jinak systematicky nezajímali. Nalézt něco po trampech v krajině je zhola nemožné, jsou hrdi na to, že po sobě nezanechávají žádné stopy a odpadky pečlivě uklízejí. Nalezený podpis v Býčí skále je vlastně velikou (archeologickou) výjimkou.

Dne 11. května 2013 jsem nalezl mezi jinými cennými podpisy v Brunině jeskyni také podpisy T. O. Komáři z Brna, založené roku 1936. Jaké bylo mé veliké překvapení, když se mi o několik dnů později podařilo nalézt posledního žijícího člena této osady - Oldřicha Kupčíka - Olina, který letos oslaví své 90. narozeniny. Zde bych chtěl poděkovat Jiřímu Procházkovi - Cancákovi a Pavlu Jelínkovi - Číčovi, jež mi pomohli Olina nejen najít, ale zároveň mne uvedli do bohaté historie brněnského trampingu. Historicky vzato, nevědět o tomto fenoménu, znamená nerozumět úplně i dějinám Moravského krasu.

Tzv. Old Boys Brno - trampové dříve narození - se scházejí jednou měsíčně v Medlánkách v hospůdce u hřiště. Zde jsem se 3. června 2013 setkal s Olinem. Protože zde byl můj příchod něčím tak trochu exotickým, a staří pardi drží pospolu, přišlo se na nás s Olinem podívat několik zájemců o trampskou historii. Po seznámení jsem mu ukázal ony jeskynní podpisy tužkou napsané v jeskynním šeru dne 12. listopadu 1944.

 

3545. Podpis členů T. O. Komáři v Býčí skále

Podpisy členů Trampské osady Komáři ze dne 12. listopadu 1944 v Dómku objevitelů Bruniny jeskyně v Býčí skále.

Olin - Oldřich Kupčík; Apis (šerif) - Jan Polášek; Taubál - Jan Holub; Číča - František Kocourek (foto: M. Golec).

 

Olin začal vzpomínat na tuto návštěvu Býčí skály, starou už skoro 70 roků. Do Býčiny jsme chodili buď hlavním vchodem, a nebo pak malým postraním, přes takový veliký portál vlevo ve svahu (dnes zazděný vchod přes Bruninu jeskyni). Tehdy na podzim roku 1944 to již hlavním vchodem kvůli válečným úpravám nešlo, a tak kluci použili vchod před „Brunu", tady prolézali úzké chodby a zanechali také své podpisy. Olin si dokonce vzpomněl, že kluci měli jen jednu baterku a žádné svíčky. Nebyli jeskyňáři a neměli vůbec žádnou extra výbavu. Baterka jim ale při podávání spadla někam dost dolů a oni zůstali ve tmě. Tehdy právě Olina kluci uvázali za pás na lano a spouštěli jej pro ještě trochu svítící baterku. Nakonec vyšli všichni ven. Ze jmen uvedených na skupinovém jeskynním podpisu se Olin - Oldřich Kupčík rozpomněl na tři jména Apise - Jana Poláška; Taubála - Jana Holuba a Číču - Františka Kocourka (pozn. nejde o známého Frantu Kocourka ani jeho příbuzného). Dodal, že některá další jména ani Komárům nemusela patřit - mohli se k nim přidat i další kluci.

 

3546. T. O. Komáři

Členové Trampské osady Komáři zhruba v době, kdy se podepsali v Býčí skále (zdroj: Procházka, J. - Cancák).

 

Olin se také upamatoval na tragickou událost z dubna 1944 - na smrt Josefa Kudláčka (16. dubna pod Svantovítovou věží Býčí skály dle deníku P. Ryšavého - Golec 2013b), jenž se zabil pádem ze skalní stěny Býčí skály(v roce 1943 pod Býčím rohem zemřel jiný lezec Vladimír Zábranský dle vzpomínek F. Plška - Pok-Blok 2012a; 2012b a 22. 9. 1935 zemřel lezec Rudolf Nejez pod Krkavčí skálou - Golec 2013c). Olin zde pobýval v onen tragický den. Pamatuje si tělo kamaráda přikryté velkým šátkem před vchodem do jeskyně. Tehdy s ním lezl člen Komárů Zdeněk Laifer - Lajfec. Jožka Kudláček padal přes Lajfece dolů a on zůstal na skále bez lana ve stresu. Jeho záchranu obstarával traverzováním na půjčeném lanu další člen Komárů Škuta.

Ze starších válečných návštěv Býčí skály si Olin vzpomněl, že tam vždy chodili s kamarády tajně. Jednou tam jejich partu „načapali" německy mluvící kluci, bylo jich asi patnáct. Přikrčeni poslouchali jejich německý hovor a pak byli odhaleni. Němci hned začali mluvit česky, ani jim nehubovali, chovali se k nim slušně. Jindy se kluci snažili vytáhnout na Šenkově sifonu částečně ponořenou pramici, aby se projeli, ale to se jim nepovedlo. Na otázku, kde tehdy spali, odpověděl Olin jednoznačně - na Býčině nikdy v přírodě, ale vždy v Josefově v hospodě u Šimků, nahoře byli dva pokoje a několik postelí s kamny. Do Josefovského údolí chodili od Adamova, tam jezdili vlakem.

 

3543. Trampové na Býčí skále v roce 1932

Trampové na Býčí skále v roce 1932 (zdroj: Procházka, J. - Cancák, Z historie brněnského trampingu)

 

Díky Jiřímu Pokornému - Cancákovi se mi do rukou dostal přehled dějin osady Komáři. Z jejího obsahu vybírám údaje, které pěkně dokreslují jejich zájem a také důvody pobytu na Býčí skále. Jejich osada byla založena v roce 1936, k významnému doplnění osazenstva došlo v roku 1942, kdy sem vstoupili mj. Lajfec, Olin s bratrem, Taubál a Číča. Skupina se zaměřovala hlavně na kvalitní hudební produkci a postupně začala vystupovat i veřejně - v Brně na Stadionu, v Besedním domě, v Praze v Lucerně, v Radiopaláci a jinde. Kluci a holky se ale stále pohybovali u táborových ohňů a za svá oblíbená místa pojali kromě Josefovského údolí také vyhlášený trampský hostinec U Macků ve Svaté Kateřině, na hradě Veveří, na Chvojnici či pochopitelně u Brněnské přehrady.

 

3547. Trampové na Kostelíku

Trampové na Kostelíku (zdroj: Procházka, J. - Cancák)

 

Na závěr povídání o jednom nálezu podpisů v jeskyni Býčí skále bych chtěl poznamenat, že se mi zdá naprosto neuvěřitelné dohledání Olina Kupčíka po 69 letech, a to v jeho věku 90. let. Za jeho vzpomínky mu velmi děkuji, ostatně i všem trampům, kteří se při jeho hledání kolem mne sešli. Musím říci, že brněnský tramping je dodnes velmi dobře organizovaný, pochopitelně se v něm nacházejí velmi dobří kluci a holky. Jejich muzika, která se linula medláneckým sálem, mi zůstane dlouho v paměti. Můj názor je ten, že tramping má vztah k jeskyňaření asi jako levá ruka k pravé, jsou součástí jednoho těla - tedy romantické krajiny kolem Brna a pochopitelně i Moravského krasu. Ostatně i v tomto sálu seděla „jeskyňářská sekce", která se ke mně velmi měla.

Epilog: Podobných návštěv do Býčí skály muselo být po celé 20. století mnoho. Představený příběh je jen malým zlomkem osudů, které byly s Býčí skálou a dalšími jeskyněmi spojeny. Můžeme si na něm ale představit alespoň náznak dějů, které tady prožívali mladí lidé. Tramping je záležitostí ryze českou, kromě toho zde své osudy psali i brněnští Němci, o kterých nevíme zhola nic. Nedávno jsem publikoval příběh jeskyňáře A. Valeše, který zde prožíval obdobně své mladické jeskyňářské začátky těsně před II. světovou válkou a podařilo se mu proniknout dokonce i mezi německé jeskyňáře, zde bádající (Golec 2013a). Obdobně i jiný „objevitelsky napínavý" mladický příběh popsal nedávno L. Slezák ve svých Jeskynních perlách Chárónových těsně po válce (Slezák 2009). V této době se zde potulovali mladí jeskyňáři, které zachytil v zápiscích a na fotografiích P. Ryšavý a již za několik měsíců po válce budou zakládat Speleologický klub v Brně (Golec 2013b).

 

3549. Pod Krkavčí skálou

Pod Krkavčí skálou za války - ležení mladých lidí. Trampové nebo horolezci? (sbírka P. Ryšavý, poskytnuto F. Musilem ml.)

 

 

Článek věnuji všem trampům, kteří zanechali v býčiskalských skalách tóny svých písní.

 

 

Literatura a zdroje:

 

Golec, M. 2013a: Antonín Valeš „Onkl" v Býčí skále, www.byciskala.cz, články 25. 3. 2013

Golec, M. 2013b: Naše činnost v krasu - Přemysl Ryšavý, www.byciskala.cz, články 4. 4. 2013

Golec, M. 2013c: Rudolf Nejez: zemřel 22. 9. 1935 na Krkavčí skále, www.byciskala.cz, články 12. 4. 2013

Pok-Blok 2012a: http://fotonec.blogspot.cz/2012/07/k-tragedii-na-bycim-rohu-dle-vzpominek.html

Pok-Blok 2012b: http://fotonec.blogspot.cz/2012/08/v-horach-je-potreba-zit-ne-umirat.html

Procházka, J. - Cancák: Z historie brněnského trampingu, Pro Oslavské Boudy, (samizdat)

Slezák, L. 2009: Jeskynní perly Chárónovy, Blansko.

 

V Tišnově dne 4. června 2013

кредит онлайн заявка взять кредит в банке



Diskuse "Tramp Olin - 69 roků starý podpis z Býčí skály našel svého autora!"

Nejsou žádné příspěvky.

PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [110033], dnes 169 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
NWY5N2R