Sandra Kejíková ve své práci shrnula stopovací zkoušky, které byly provázeny na Křtinském potoce a započala s novými. Naleznete zde přehlednou mapu karsologických jevů Křtinského údolí (Obr. 1-2). Shrnuje základní fakta o geografii, geologii a hydrologii Moravského Krasu. Dále uvádí přehled stopovacích pokusů do roku 2009.

Obr. 1: Hydrologická situace Křtinského potoka v podélném řezu.

Zásadní zjištění na Křtinském potoce bylo uskutečněno 17. a 18. dubna 1947, kdy R. Burkhardt a O. Zedníček společně s kolegy se Speleologického klubu Brno vykopali 30m dlouhý průkop a svedli vody Křtinského potoka do jeskyně Rodolfky. Voda zmizela v jeskyni Vokounce a neobjevila se ani v Nové Drátenické jeskyni, ani ve Výpustku, kde protékala před pokusem. Potvrdil se fakt existence severní větve Křtinského potoka a tím nesporné rozdvojení toku (Obr. 2). Křtinský potok před Výpustkem za posledních sto roků velmi změnil svoje poměry. Postupně využíval řady ponorů a jiné opouštěl, ať již přírodní cestou nebo za pomocí člověka. Ponory A-C odvodňují do severní větve a ponory D-E do jižní (Obr. 2).

V 19. století mizel Křtinský potok v Čertově díře zcela a za nízkých stavů již v ponoru A u Vokounky. V roce 1902 byla při stavbě silnice Čertova díra zasypána a potok změnil svůj tok, mizel v ponoru D a tekl jižní větví do jeskyně Nové Drátenické. Ponor C se nacházel jen 15m vedle, ale odvodňuje do severní větve. Součástí práce byla přesná lokalizace ponorů A-G. Do roku 2009 byl hlavním ponorem E, který se pak částečně ucpal a objevil se nový, pracovně nazvaný U smrku. Poslední ponor F se nachází u Salve Vale a je špatně identifikovatelný. Vzdálenost ponorů A a F je 810m. Ponor G se nepodařilo nalézt.

0br. 2: Ponory Křtinského potoka v okolí jeskyně Výpustek. Jednotlivé ponory označeny A-F. Dvě větve

Křtinského potoka - severní a jižní.

Měření průtoku Křtinského potoka přineslo tento výsledek. Probíhal v době malého vodního stavu, kdy netekl povrchovým korytem. Za Křtinami teklo 17l/s^-1; před ponorem E 16,2 l/s^-1; za ponorem E 8,8 l/s^-1; před ponorem U smrku 8,46 l/s^-1; za ponorem U smrku 4,5 l/s^-1; z vývěru Křtinského potoka vyvěralo 63 l/s^-1.

Stopovací experiment I. Kůrkové a J. Bruthanse z 13. června 2009 přinesl tyto poznatky. Na 3870m dlouhém úseku podzemního Křtinského potoka mezi ponorem E a vývěrem pod Kostelíkem prokázal zdržení 190 hodin. Odhadované zatopené prostory jsou 10 000 - 30 000 m³, což odpovídá průměru chodeb 2,5 - 8m². Potvrdilo se propojení jeskyní Výpustek a Jestřábka. Jde o první stopovací pokus jižní větve Křtinského potoka, zatímco Burkhardt se Zedníčkem v roce 1948 měřili větev severní.

Sandra Kejíková shrnula dosavadní poznatky o Křtinském potoku, lokalizovala jeho ponory, shrnula historii starších ponorů, stopovacích pokusů a započala s vlastním měřením v jeskyni Výpustek. Pro nás, kdož projíždíme Křtinským údolím je dobré si zapamatovat, že u jeskyně Výpustek se podzemní Křtinský potok dělí na jižní a severní větev a pod Kostelíkem již vyvěrá jako jeden tok. Cestou nabere několikanásobek svého objemu v porovnání s průtokem u Křtin.

Zdroj: http://is.muni.cz/th/269621/prif_b/bc_Kejikova.pdf