V součinnosti s nálezem podpisu Karla Josefa Jurendeho v Býčí skále jsem započal se studiem jeho rozsáhlých kratochvilných kalendářů - jakýchsi naučných časopisů 1. pol. 19. století. Hned v prvním exempláři z roku 1845 (Obr. 1), který se mi dostal do ruky, zapadený v nejvyšší polici pracovny doc. Martina Olivy pod nánosem prachu, jsem narazil na geografický popis území mezi Brnem a Blanskem (Obr. 2), kde se objevil i název jeskyně Bejčýskála (Obr. 3). Kromě separátně přiložené mapy je název uveden i v německy psaném textu - Bejčískála bei Adamsthal (Obr. 4), čili Býčí skála u Adamova. Doposud neznám starší vyobrazení na mapě. Název Býčí skála je již znám, a to do tohoto roku již několikrát, poprvé v roce 1804 u Karla Andrého. V roce 1845 schází do nálezu bronzového býčka v Předsíni v roce 1869 stále ještě 24 roků. Uvidíme jaké poklady Jurendovy kalendáře ještě skrývají. Jedná se o zdroj informací, který pravděpodobně zůstal mimo zájem badatelů po celé 20. století a proto bude dobré se do něj podrobně podívat. Jedná se o zdroj velmi rozsáhlý a mohl by nám pomoci rozluštit další četné staré podpisy v Býčí skále. Samotné zobrazení Býčí skály je pozoruhodné, autor mapy ji zanesl jako důležitou informaci mezi názvy obcí. Jeskyně musela být velmi známá a mezi cestovateli v monarchii proslulá.

P.S. Víte co je Komarka?

Obr. 1: Obálka Vlasteneckého poutníka z roku 1845; Obr. 2: Záhlaví mapy brněnského okolí.

Obr. 3: Bejčískála. Josefsthal (Josefovské údolí), Hochofen (vysoké pece). Komarka (?????).

Obr. 4: Die Bejčískála bei Adamsthal mit imponirenden Eingange, und in dessen Nahe das sogenannte

Evaloch;... (Býčí skála u Adamova s imponujícím vstupem a v její blízkosti tak zvaná Evina díra;...).