Kořenovým stalagmitům (zvláštním útvarům z kořenů stromů vyrůstajícím z podlahy podzemních prostor) bylo věnováno již mnoho biospeleologické literatury. Jsou u nás ve střední Evropě typické zejména pro pískovcový pseudokras, suťové jeskyně a systémy rozsedlin v Adršpachu. Teplické jeskynia okolí, na Broumovsku obecně, v Českém Ráji, v Českosaském Švýcarsku i jinde. Jejich výskyt ve vápencích je ojedinělý. Zatím jediné popisované pravé kořenové stalagmity z krasových jeskyní pocházejí (jak jinak) z Barové jeskyně. V literatuře popsané exempláře cca deset centimetrů dlouhé, dokumentované mezi lety 2000 a 2008 však již vesměs neexistují, postupně zaschly nebo zanikly. V jejich blízkosti, pravděpodobně ze stejných kořenů však vznikají nové. Navíc, některé starší, zaschlé kořenové stalagmity se nyní obnovují. Barová jeskyně tak hostí asi vůbec největší kořenový stalagmit ve vápencích v České republice, dlouhý dnes (listopad 2011) skoro dvacet centimetrů.

Největší kořenový stalagmit v Barové jeskyni, délka v době fotografování 18 cm. foto V. Káňa  2011.

Pro ty, již se neorientují ve speleologických záležitostech na vysvětlenou: Stalgmit je krápník rostoucí od podlahy (počvy) jeskyně vzhůru, má volný vrcholek, na nějž, pokud ještě přirůstá, kape voda. Po spojení se stalaktitem (krápníkem rostoucím shora dolů) vytváří stalagnát. Kořenové stalagmity vznikají podobně, proti kapající vodě ale vyrůstají kořínky stromů rostoucích nad nebo před jeskyní.

Pokus o kořenový stalagnát? foto V. Káňa 2011.

Volné kořeny stromů splývají se stropu jeskyně Ve Vaječníku, foto L. Balabán 2004

(Daší článek o Kořenových stalagmitech naleznete zde)