WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek Osa hlavních události na BS v letech 1969-1992 P100

V tomto přehledu je možné načerpat základní informace o střežejních událostech na Býčí skále v letech 1969-1992. Jde o období soustavného bádání na rozřešení otázek spojených s hlavním tokem Jedovnického potoka ze strany od Býčí skály proti proudu. V tomto období byly překonány dva sifony raženými štolami a proplavány všechny sifony mezi Kaňony v Nové Býčí skále a vývěrem Jedovnického potoka. Toto téma se stalo námětem doplňkového programu se speleologickou tématikou při Dnech otevřených dveří na Býčí skále v roku 2010.

Martin Golec  | 27.4.2010 19:26 | pridej.cz  | Diskuse...[0] | Zobrazeno 326x  

  1. V letech 1969 - 1992 se v Býčí skále několikrát změnil základní způsob bádání. Kopáči se postupně podle potřeby měnili na horolezce, raziče, potápěče a navíc ještě všestranné techniky. Vše si diktovala Býčí skála sama.
  2. Po mnoha pokusech překonat Přítokový sifon v Nové Býčí skále, pojmenovaný dnes jako Sifon dřiny, vypracoval koncem 70. let Rudolf Burkhardt projekt na jeho prorážku. Štola byla později nazvána „Rudova štola". Vznikl název projektu „Vyřešení problému Jedovnického potoka".
  3. Dokumentární pásmo Dnů otevřených dveří na Býčí skále v roce 2010 mapuje práce prováděné ve směru proti proudu Jedovnického potoka od Přítokového sifonu ve Velké síni Nové Býčí skály. Následně také ze strany od Kaňonů v Nové Býčí skále po produ k vývěrům Jedovnického potoka a proti proudu z Barové jeskyně. Nikoliv však po proudu potoka ze strany Rudického propadání k Srbskému sifonu.
  4. Dne 15. 12. 1969 uzavřel Speleologický kroužek ZK ROH ADAST písemnou dohodu s oddělením pro výzkum krasu Moravského musea o spolupráci na praktickém řešení problému Jedovnického potoka. Dalším signatářem smlouvy se stal 28. 1. 1971 Speleologický kroužek ZK ROH ČKD Blansko.
  5. Dne 15. 11. 1970 zahájila Horololezecká skupina Býčí skála za vedení V. Gregora systematický průzkum horních pater Býčí skály s úmyslem ověřit, zda za Přítokový sifon nevedou cesty ve vyšších polohách. Průzkum cestu nepotvrdil a byl ukončen v létě roku 1972.
  6. Moravské museum v roce 1972 vybavilo kroužek ZK ROH ADAST kompresorem DK  180, asi 900 m dlouhým tlakovým vedením a vrtnou technikou. Z horolezců se začali stávat raziči.
  7. Dne 10. 2. 1972 byly zahájeny vrtné práce a proveden první odstřel.
  8. V době vrcholících příprav na počátek ražby tunelu v roce 1972, došlo 23. 7. ke katastrofálním záplavám. Jedovnický potok začal téct Starou Býčí skálou. Technika byla z velké části zničena, ale obětavým nasazením se práce za nedlouho opět rozběhly.
  9. Hlavní práce na ražení první štoly, která dosáhla do roku 1976 14 metrů, se rozběhly po zaměření velké části sifonu potápěči až do délky 38m. Ti našli malé jezírko s volným stropem. Práce na ražbě však na dlouho ustaly.
  10. Obnovení prací spadá až do roku 1982. Vystříleno bylo dalších 21 m štoly. Její délka byla 35 m. Jeskyňáři pronikli do volného prostoru, známého potápěčům v roce 1976.
  11. Dne 21. 2. 1984 jeskyňáři pronikli do nových prostor. Nazvali je Prolomená skála. Měřila 600 m. Sifon dřiny tak odolával celých 64 roků!
  12. Sifon potápěčů, který uzavíral Prolomenou skálu, byl překonán 30. 12. 1984. Miroslav Měkota proplaval sólo 110 m. Objevil úsek jeskyně, který se dnes nazývá Proplavaná skála. Je dlouhá přes dva kilometry.
  13. Dne 16. 2. 1985 proplaval Martin Mičán z konce Proplavané skály sifonem, který odděloval Býčí skálu od Rudického propadání. Šlo s jistotou o Srbský sifon. Býčí skála byla poprvé propojena s Rudickým propadáním.
  14. Po bedlivém zvážení možností jak zpřístupnit Proplavanou skálu padl návrh na vystřílení štoly 60 m dlouhé! Projekt byl schválen v květnu roku 1985.
  15. Dlouhé přípravy obnášely přivedení elektriky, stlačeného vzduchu a telefonu na konec Prolomené skály. Část materiálu byla získána vyčištěním jeskyně 13C. Zdržení přinesla oprava a výměna kompresoru.
  16. Po 10 m vyražení druhé štoly došlo k potřebě nového zaměření Sifonu potápěčů. Díky jeho ucpání bylo nasazeno 200 kg těžké čerpadlo a byly odsáty četné sedimenty. Sifon se stal opět průchodným.
  17. Po příchodu střelmistra Zdeňka Šerebla, všestranného speleologa, došlo k umístění jeho nízkofrekvenčního radiomajáku v Dómu potápěčů. Ražba štoly tak měla přesný směr.
  18. Na začátku dubna 1988 už fungoval původní kompresor z první štoly. Poslední překážka v cestě kupředu do Dómu potápěčů byla odstraněna.
  19. Dne 1. 5. 1988 se podařilo Miroslavu Měkotovi překonat Hluboký sifon v Kaňonech. Byly objeveny asi 100 m dlouhé Májové jeskyně.
  20. Celková spotřeba výbušnin na 57,5m druhé štoly bylo 500 kg Permonexu V 19 a Galemonu 30 a 900 kusů rozbušek DeM-S.
  21. Práci ztěžovaly jedovaté plyny po odpalech. Větralo se pomocí stlačeného vzduchu, vstřikovala se voda čerpaná z potoka. Skrápěla se rubanina. Zavěšovaly se vaky s vodou v blízkosti čelby před jednotlivými odpaly. Za víkend se podařily uskutečnit dva celé cykly. Odpal a vyvážka.
  22. Dne 15. 1. 1989 bylo dosaženo Dómu potápěčů. Cesta k Srbskému sifonu byla otevřená. Tento nejzazší bod Býčí skály je možné dosáhnout „suchou nohou" dodnes.
  23. V lednu roku 1991 Miroslav Měkota proplaval do Vodního dómu I. z Barové jeskyně (dnes zvaný Křížový dóm). V březnu téhož roku pak do Vodního dómu II (dnes zvaný Dóm ticha).
  24. Jediný průstup podzemním systémem Býčí skála - Rudické propadání (téměř 7 km) se uskutečnil 1. 5. 1991. Současně se o to pokusily dvě skupiny speleopotápěčů. Směrem po proudu prošel tým brněnského klubu Labyrint: M. Měkota, L. Laus a J. Nečas. V opačném směru, z Býčí skály do Rudického propadání se vypravili Emil Bartoň a Aleš Pekárek, který sólo pronikl celým systémem proti proudu.
  25. Zanedlouho se na Býčí skále rozběhla nová vývojová etapa bádání. O slovo se začala hlásit přelomová bádací technika - plavení.....


Diskuse "Osa hlavních události na BS v letech 1969-1992"

Nejsou žádné příspěvky.

PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [459050], dnes 3 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
MGU1MWN