WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek Čerpání Býčího (Šenkova) sifonu na Býčí skále P100

Do Projektu 100 zařazujeme informace o událostech z ledna roku 1947. Jsou dalšími pozapomenutými doklady o událostech starých přes 60 roků.

Martin Golec  | 7.2.2010 19:01 | pridej.cz  | Diskuse...[1] | Zobrazeno 260x  

Zdroj: I. a II. díl  deníku Rudolfa Burkhardt

Přepis: Petr Kaplan

K publikaci připravil a sestavil: Martin Golec

Fotografie z roku 1947: Přemysl Ryšavý

Fotografie z archivu Speleologického klubu Brno poskytl: Igor Harna

 

V rámci „Projektu 100“ se shromáždily podklady, které nám dovolují nahlédnout do událostí z roku 1947. Zdrojem se stal deník Rudolfa Burkhardta a fotografie pořídil Přemysl Ryšavý. Našim kolegům se poprvé po dvaceti letech povedlo snížit hladinu Šenkova sifonu a mohli se tak opět přeplavit do Nové Býčí skály. Za zmínku stojí, že Šenkův sifon se tehdy ještě nazýval Býčí jezero či Býčí sifon. V dochovaném záznamu se sice píše 27 roků, ale rozumějme tím první vyčerpání sifonu v listopadu roku 1920. Byl průplavný a průchozí (po lávce) sedm roků až do ohromné záplavy dne 17. července 1927. Nové vyčerpání sifonu na sebe nechalo čekat celých dvacet roků. Akce byla umožněna díky zapůjčení technické výbavy a fyzické pomoci brněnských hasičů (pánové Melezínek a Zelníček). Při samotném čerpání došlo k dramatickým událostem, díky zamoření jeskyně splodinami z benzinového agregátu se přiotrávilo několik pracovníků, nicméně díky obětavosti všech nakonec vytýčený cíl dosáhnut byl. Nová Býčí skála mohla být znovu navštívena a cesta k opětovnému bádání připravena.

Celá akce se stala významnou i dalším faktem, u výtoku čerpaných vod za silnicí před Býčí skálou byli přítomni doc. J. Skutil, dr. J. Kratochvíl a doc. (prof. ing.) J. Pelíšek. Na fotografii P. Ryšavého je zachyceno ono odebírání vzorků a uvedeno datum 19. 1. 1947. Podle záznamu R. Burkhardta chytal J. Kratochvíl do sítě drobnou faunu. Tato událost je velmi významná pro dějiny metodologie archeologie, antropologie či zoologie. Dosud je to nejstarší počin svého druhu, který byl takto proveden a zdokumentován. Řadil bych jej na Býčí skále k významným průkopnickým počinům, doposud je znám jiný významný počin, a to pokus G. Nouackha překonat Šenkův sifon ve skafandru. Podobné výzkumné metody jsou až záležitostí nedávno minulé nebo soudobé vědy. V zimě roku 2007 jsem provedl s kolegy úspěšné přeplavování mikrovzorků z Předsíně a Jižní odbočky a měl jsem za to, že jsem byl nejen první na Býčí skále, ale doposud nebylo uskutečněno mnoho počinů tohoto druhu v celém Moravském krasu. O tři roky později je vše jinak, byl jsem na Býčí skále předběhnut o plných 60 roků! No, zdá se, že v této jeskyni opravdu je vše možné, stačí se jen „trochu pozeptat“.

Z deníku Rudolfa Burhardta

18. - 19. ledna 1947

... Vlakem 18:50 s Josefem Jirůškem, Otou Zedníčkem, Oldou Musilem do Adamova, odtud na Švýcárnu. Dramatické události při čerpání Býčího jezera: při dolévání benzinu do agregátu byli přiotráveni výfukovými plyny kamarádi z Klubu, nejtíže J. Vodička, V. Tvarůžek, J. Landauf a 1 hasič. Ostatní (Ryšavý, Okleštěk, Balák, atd..) je vynesli ven z jeskyně, zamořené zcela plyny. Zavedli umělé dýchání a přivolali lékařskou pomoc z Adamova. K večeru byli všici mimo nebezpečí a v noci si odpočali. Ohledali jsme terén nad jeskyní a zjistili, že plyny neunikají žádným komínem (ani velkým závrtem) na povrch a nesmírně zvolna cirkulují... Po minimálním odpočinku zúčastnili jsme se prací v Býčí skále, přičemž jsem se poněkud přiotrávil (silné bolení hlavy, potácení, oční slabost). Pomocí hasičského nastavovacího žebře slézáme s J. Jirůškem, J. Vlachem a jinými hochy z klubu těžko dostupný komín v severním cípu „Předsíně“ a Pepci hlásí rozlehlý komplex komínů a chodeb opatřených skobami a drátěným žebřem, rázu „Bruniny jeskyně“. Odjíždíme s hasiči na Švýcárnu a jdeme s Oldou Musilem na vlak 15:00 hod.

Hasiči pokračují, pokud jsou zdrávi, v dalším čerpání tím způsobem, že vždy několik lidí (odpočítaných), jde s benzinem vždy po 2 hodinách k agregátu u jezera a uvedou jej opět v chod. Ráno zúčastnil se první výpravy i 1 hasič s plynovou maskou a kyslíkovou bombou. Když odcházím, má hladina pokles asi -1,5 m. Ze dvou hadic před „Býčí skálou“ se hrne voda. Během dne navštívili jeskyni p. Doc. Dr. J. Skutil, Dr. J. Kratochvíl (chytá do síťky u hadice faunu), Doc. Dr. J. Pelíšek. Dny zapsané do kroniky klubu zlatým písmem obětavého kamarádství a nezlomné vůle dosáhnouti vytčeného cíle!

 

25. – 26. ledna 1947

.... Ota se zúčastnil prací v Býčí skále, Býčí jezero sníženo o 4 metry a Nová Býčí skála po 27 (20 letech pozn. M. G.) letech zpřístupněna opět. Spotřebováno přes 150 litrů benzinu, použity plynové kyslíkové masky, gumové čluny, na 700 metrů hadic, hasičský agregát. Pracovalo se i v noci za svitu magnesiových pochodní, 1 hadice na povrchu praskla mrazem, jediný J. Vodička přeplul jezero, aby ohledal situaci, v masce je špatně vidět a jeskyně je zamořena kouřem a plynem. Přítomni pp. Boček, Kratochvíl, Pelíšek, Okáč, O. Ondroušek, atd...

 

1230. Čerpací agregát u Býčího sifonu, zahájení čerpání - P. Ryšavý

Benzinový agregát u Šenkova sifonu, počátek čerpání. Na fotografii hasiči p. Melezínek a Zelníček.

 

1231. Brněnští hasiči p. Melezínek a Zelníček - P. Ryšavý

Hasiči p. Melezínek a Zelníček v uniformách. Pán vlevo neidentifikován, taktéž i stavba v pozadí.

 

1232. Limnobiologická zkouška vody z Býčího sifonu - P. Ryšavý

Odchytávání vzorků z hadic do plátěných sítí či pytlů za silnicí před Býčí skálou. První dokumentované přeplavování vzorků drobné fauny na Býčí skále (v Moravském krasu nebo i ČR?).

 

1233. čerpání sifonu, prof. Dr. ing. J. Pelíšek

Zachytávání vzorků z hadic před Býčí skálou. Pokroková výzkumná metoda jež předběhla dobu o desetiletí.

 

1234. čerpání sifonu, prof. Dr. ing. J. Pelíšek

Vypouštění vyčerpané vody z Šenkova sifonu za silnici před Býčí skálou.

 

1235. Nový ponor ve vchodu Býčí skály - P. Ryšavý

Vypouštění vody ze Šenkova sifonu před Dolní vchod do Býčí skály. Popis k této fotografii je: "Nový ponor ve vchodu Býčí skály, viz. správa o exkursi 25-26 ledna 1947". Pravděpodobně se voda ztrácela ve štěrcích pod loukou a odtékala do Křtinského potoka.

 

 



Diskuse "Čerpání Býčího (Šenkova) sifonu na Býčí skále "
Zobrazit : témata / vlákna / podle času
Seřadit podle poslední odpovědi / založení téma.
kuklajs řekl/a: kuklajs   Před 14 roky
   Bez odpovědí.
PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [109965], dnes 101 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
ZGVkZjgyMz