Sobotní odpoledne bylo počasí opět velmi přívětivé, slunce se po čase zase pousmálo. Dokonce tak, že jsme se odhodlali opustit základnu a udělat si malý výlet po okolí Býčí skály. Někteří odvážlivci se dokonce pustili do osahávání místních skal a vyšli si protáhnou zimou zanedbané svalstvo na Kostelík.

My skromnější jsme si vystačili s procházkou. První z našich dvou cílů (opravdu jsme skromní) nás zavedl do jeskyně Galejnické. Je to taková malá jeskyňka poblíž jeskyně Barové (Sobolové). Nikdy jsem tam nebyl, a jelikož již jezdím na Býčinu nějaký ten pátek, přišlo mi vhodné se tam podívat. Až se jednou rozhoupu, zkusím i Jáchymku. Jeskyňka je to vskutku útulná ideální schovka před deštěm, a tak je zřejmě hojně využívána lezci. Proto když jsme začali prolézat místní "skoroplazivky" nestačili jsme se divit, co se všechno dá v takové jeskyni najít. Jelikož konzervo-plastová výzdoba nám nepříjde zrovna ideální, rozhodli jsme se, že uděláme něco hezkého pro přírodu a uklidíme ten nepořádek. Podařilo se nám naplnit dva nemalé pytle, až nás to zahřálo na srdíčku.

Druhý, opět nedaleký cíl, inu zima byla pořádná, a tak raději začínáme zlehka, byl vývěr. Zkontrolovali jsme, jestli voda teče správným směrem a vývěr nenasává. Dokonce opět začala voda vytékat i z prostředního vývěru, který kvůli nízkému vodnímu stavu byl přes zimu neaktivní. Nutno ještě poznamenat, že vývěr je obležen hromadou krtinců, což mu dodává zajímavé kouzlo. Chvíli jsme čekali zda-li nevyleze krteček v kalhotkách, ale bohužel jediné zvíře, které jsme viděli byl páreček bílých myšek...
A tak nám nezbylo, než se vrátit k přípravám na Dny otevřených dveří, zase trochu uklidit v jeskyni - kousek po kousku ať to stihneme do května. Ale o tom zase jindy...